Rytmus – základ úspěchu ve čtení i v řeči

Rytmus je základním stavebním kamenem pro vývoj řeči i sluchového vnímání. Aby se tyto funkce rozvíjely v rovnováze a harmonii, je potřeba, aby maminka a její tělo bylo v průběhu těhotenství dostatečně pohyblivé, uvolněné a ideálně po většinu času klidné. To zajistí, že miminko bude ve svém prostředí pohupováno laskavými a plynulými pohyby těla maminky samotné a obklopeno příjemnými emocemi s prvky radosti a těšení se. To, do jaké míry si maminka toto dovolí nebo je jí umožněno toto zažívat, být v průběhu těhotenství dostatečně v pohybu a emočně klidná, záleží na jejím osobním rozhodnutí, životním stylu ale i životu samotném. Ne vždy je možné takové podmínky zajistit, ale dobrá zpráva je, že život je laskavý a vše můžeme později dosytit. My se v průběhu článku budeme zabývat i tím, jak toto chybějící laskavé pohupování dítěti následně v životě dopřát.

Právě skrze rytmus těla ženy miminko v děloze začíná vnímat svět okolo sebe a skrze to se rozvíjí rovnovážný systém dítěte, který následně ovlivní pohyb dítěte, jeho těla, schopnost prožívat rytmus, ale později také skrze rytmus detekovat i projevit řeč. Bez nadsázky můžeme říct, že podstatou harmonického vývoje těla, stejně jako projevených funkcí (řeči a sluchu), je právě rytmický pohyb.

Jak se pohybuje žena, která je unavená, stažená, vystresovaná a smutná nebo vystrašená oproti ženě, která je veselá, klidná, naplněná životem a sama sebou. Velmi odlišně.

Proč? Protože na celé její emoční prožívání reaguje také její tělo, ale i další prvky jako je její srdce a tomu dítě v děloze naslouchá. Dnes již víme, že se stres projeví na tzv. HRV (z angli. hearth rate variability) a my si tak můžeme uvědomit, že je to také srdce, které bije rytmem klidu a uvolnění nebo rytmem napětí a stresu do uší a těla dítěte. Nepřekvapí nás poté, že se miminka rodí na svět a po narození jsou předrážděná, plačtivá a stažená. Není potřeba si nic vyčítat, pokud si takové těhotenství zažila. To je život, já také. Ale je skvělé vědět, že to na dítě a jeho projev má vliv a že je to možné změnit.

Sama jsem to jako maminka zažila a vím, že napětí z mého těla se otisklo do napětí mého syna, ale skrze postupnou a laskavou péči v průběhu jeho dětství se nám oběma podařilo toto napětí uvolnit. Na těhotenství ženy a jejím fyzickém a psychickém stavu záleží ale není to samozřejmě jediný faktor, který se může podílet na vzniku potíží na straně dítěte. Je ale důležité tento faktor vnímat a v případě, že má žena v historii mateřství stres, je vhodné do terapie dítěte rytmické aktivity zařadit a pracovat na hluboké úrovni a vést tak tělo dítěte k harmonizaci.

Faktory stresu na straně ženy

1. fyzická pracovní zátěž – nadměrné pracovní zatížení, které vyvolá stahování svalů těla, 2. psychická a emoční zátěž – úzkost, strach a obavy, 3. rozvod, 4. stěhování, 5. dokončování studia, 6. svatba, 7. nemoc, 8. úmrtí blízkého člověka, 9. rizikové těhotenství, 10. předchozí negativní zkušenost s předešlým těhotenstvím /potrat, úmrtí dítěte, náročný porod prvního dítěte/, 11. existenční a finanční nejistota

Rytmus těla vytvořený pohybem ženy a později po narození dítětem samotným skrze lezení, chůzi, běh i rytmické pohyby horních končetin aktivuje centra na obou stranách mozkových hemisfér, která jsou potřebná pro řeč i sluch /čtení a psaní/. A proto je rytmický pohyb cestou harmonizace, ale také zrání mozku od jeho spodiny k vyšších zónám, které jsou uloženy v oblasti neokortexu – mimo jiné i řeči a sluchu. Je to právě rytmický pohyb mateřského těla, který toto vše zahájí. Role maminky a jejího těla je nezpochybnitelná a velmi zásadní pro zdravý vývoj dítěte. Ve chvíli, kdy je dítě již na světě, rytmický pohyb těla maminky i nadále slouží jako stimulační, uklidňující, objímající a rozvíjející prvek pro dítě.

Pojďme si společně uvědomit, kolik času tráví maminka rytmickým pohybem, houpáním, v průběhu prvního roku a dalších raných let, stejně tak kolik času dítě samotné stráví na houpačkách kolíbáním se, pohupováním, jako prvku, který jeho tělo přirozeně samo vyhledává, protože si je velmi dobře vědomo svých potřeb k tomu, aby dosáhlo maximálního zralosti.

Rytmus nám všem zůstává v našich životech i nadále jako klíčový zklidňující prvek ve formě hudby a tance. Bohužel ho však mnohdy zapomeneme využít, ale můžeme se shodnout na tom, že kdykoliv nám není nejlépe, je to právě rytmus, který nás dokáže zklidnit. A právě proto se o tento prvek terapeuticky opíráme jako o jednu z nejzásadnějších cest, která vede k harmonizace nervového systému dítěte, v případě, že je přítomna jakákoli nezralost řeči, sluchu nebo pohybu. Jak se dozvíš níže, rytmus aktivuje okruhy v mozku, které se zabývají sluchovým vnímáním, ale také pohybem samotným.

Jak se projevuje porucha rytmu?

• 1. hrubá motorika – dítě je neobratné v celkovém pohybu, dělá mu potíže chůze, skoky, běh, ale i jízda na odrážedle, kole, dítě se například při tanci pohybuje těžkopádně a netrefí rytmus hudby
• 2. jemná motorika – dítě není schopné udělat rytmické pohyby rukou, tleskání, míchání, koulení tak, aby byly plynulé a rytmické, zastavuje se a vidíte, že zkrátka rytmus neudrží, to se propisuje také do kresby a psaní
• 3. řeč – je neplynulá, dítě může měnit hlas a kolísat ve výšce a síle, nevydrží dlouho mluvit a jeho řeč je bez výrazné energie, špatně staví slova a věty a přeskakuje slabiky, drmolí nebo se zadrhává a zastavuje, je pro něj obtížné sladit dech a mluvení
• 4. sluch – dítě nedokáže vnímat rytmus hudby, napodobit ho, stejně tak má potíže s vnímáním délky hlásek
• 5. čtení – dítě čte pomalu. neplynule, slabikuje a není schopné spojit slovo v rytmický celek

Co dnes víme?

Zdá se, že vnímání a tvorba rytmu jsou vrozené schopnosti, které jsou přítomny již před narozením. A to zcela jistě z dobrého důvodu. Jsou potřebné pro všechny pohybové aktivity jako je chůze, běh, tanec ale také pro mluvenou i psanou řeč. Představte si chůzi bez smyslu pro rytmus nebo řeč bez smyslu pro rytmus. 

Poruchy rytmu se projevují například u pacientů s Parkinsonovou chorobou, která ovlivňuje funkci bazálních ganglií a do jejich těla se propisuje ztuhlost. A právě rytmická terapeutická chůze za poslechu hudby těmto pacientům přináší do těla obnovení rytmických schopností a jejich pohybové schopnosti se tak zlepšují.

Obdobně u dětí např. s neurovývojovými potížemi pozorujeme také poruchy rytmického vyjadřování, stejně jako tělesnou ztuhlost a neobratnost, a proto i jim prospívá zařazení rytmických pohybových aktivit do jejich programu.

Jak je to možné?

Rytmus je něco tak hluboce zakořeněného v našem těle, že ho můžeme využít k samotnému léčení. 

Stáhnout pracovní listy zdarma

Rytmus a sluch

Vědci se zabývali tím, jaké části mozku jsou potřebné pro tvorbu a vnímání rytmu. Ukázalo se, že klíčová se zdá oblast již zmíněných tzv. bazálních ganglií, která je shlukem nervových svazků. Nachází se uprostřed mozku, ale je silně propojena s dalšími vnějšími vrstvami, které zpracovávají sluchové vjemy, tzv. sluchovým kortexem. Tato část má za úkol nejen extrahovat rytmus z hudby, ale také dokáže předvídat, jaký rytmus bude dále následovat. To znamená, že se podílí na plánování rytmického pohybu a jeho realizaci.

Rytmus a pohyb 

Co dále vědci objevili? V rytmu nejde pouze o sluchové vnímání, ale také o motorické plánování. Bazální ganglia jsou propojena s oblastmi tzv. premotorické kůry a mozečku. A to způsobuje, že rytmus cítíme v těle a reagujeme na něj pohybem. A vzpomeňme, čím je dítě stimulováno v prenatálním období – rytmem těla maminky, stejně jako rytmem její řeči. Maminka tedy sama svým tělem dítě dokonale připravuje a rozvíjí a tvoří potřebné základy pro jeho vývoj.

Rytmus je první rys, který dítě umí rozpoznat a to už před narozením.

Skrze rytmus dítě před narozením pozná mateřskou řeč.

Můžeme se domnívat, zda roli hraje to, že rytmus řeči maminky poslouchá, nebo to, že právě tento řečový projev utváří vlny pohybu, které se rozlévají po těle a těle dítěte.

Rytmus a emoce

Rytmus aktivuje oblast mozku, která je zodpovědná za pocit odměny. Vědci se proto domnívají, že právě to může stát za naším pocitem, že rytmický pohyb – např. tanec, tleskání a houpání – je pro nás zdroj k uvolnění se do příjemného pocitu a stává se v podstatě emoční odměnou. Současně aktivuje limbický systém, ve kterém se zpracovávají naše emoce, ale i paměť a vzpomínky. Takže si musíme být vědomi, že za rytmických pohybů dochází také k léčení a uzdravování našich emocí a náročných prožitků.

Rytmus a hlas 

V tuto chvíli si musíme znovu připomenout, že lidská řeč se dostává k dítěti skrze hlas rodiče nejenom v prenatálním období, ale také po jeho narození a že právě hlas rodiče a jeho rytmizovaná řeč přímo působí na tělo a emoce dítěte. To, do jaké míry je hlas rodiče klidný nebo napjatý, ovlivní emoční i tělesnou reakci dítěte, ale také jeho schopnost přijímat nové podněty k učení. Nesmíme zapomenout, že interakce mezi maminkou a tělem dítěte probíhá skrze její hlas, který se stává prodlouženým nástrojem jejího vlastního těla a že rytmický a uvolněný pohyb jejího těla sice k dítěti nedoléhá přímo skrze fyzický kontakt, ale skrze vibraci jejího hlasu a na tělo dítěte dále působí.

A proto je velmi klíčové, aby se maminka o své tělo a své vnitřní prožívání starala a uvědomovala si, do jaké míry je její vlastní fyzické prožívání zdrojem pro klid dítěte samotného.

Něco, o čem se téměř vůbec veřejně nemluví, ale je to také něco, čemu my na Celostní komunikaci dáváme naprostou prioritu a proto do všech našich kurzů a také všech terapeutických setkání přivádíme maminku jako klíčový element k ovlivnění dítěte. Samozřejmě, že je úplně lidské se v průběhu svého života z klidu a rovnováhy vychýlit. To, co je ale podstatné, je vždy aktivně hledat cestu zpátky. A ta může proběhnout právě skrze tak úžasný a léčivý nástroj jako je rytmus sám, jak pro maminku, tak pro dítě. Dítě svou reakci na hlas rodiče nedokáže ovládat. Probíhá skrze autonomní nervový systém automaticky bez vědomé kontroly dítěte a pokud je hlas rodiče dlouhodobě napjatý, dochází ke vzniku napětí na straně těla dítěte, které potom reaguje například fyzickým neklidem, vztekem a nebo stavem zmrznutí a netečností, nezájmem. Takovou situaci lze skrze cílené uvolnění rodiče samotného pozitivně ovlivnit.

Proto fyzické pohybové rytmické aktivity jako je tanec nebo yoga jsou jedním z nejléčivějších terapeutických nástrojů, které přináší uvolnění, a měly by se stát součástí naší každodenní praxe. A právě tyto přirozené pohybové prvky jsou zahrnuty také do našich online programů Rozhýbej svůj jazýček a S Jonášem do školy, stejně jako péče o rodiče. Doporučujeme zařadit je také do prostředí mateřských školek a skupinových programů, abychom si všichni společně zvědomili, jak je rytmus a pohyb léčivý.

Nyní již víme, že lidský mozek upřednostňuje zvuk nad jinými smyslovými podněty. 

Je to velmi logické. Protože právě a jen lidé potřebují rytmické schopnosti pro uchopení tak důležité věci jako je mluvení, čtení i psaní, aby společně mohli interagovat. Při vzájemné interakci dochází k pozitivním změnám uvnitř našeho těla a nervového systému. Bez nadsázky lze říci, že jsme jeden pro druhého lékem.

Rytmus a proces zrání a učení

V případě, že má dítě potíže se sluchovým vnímáním a zpracováním zvuků, ale také s pohybem, ovlivní to zrání vyšších mozkových funkcí. A právě proto rytmus může být vhodnou cestou, jak toto vše v dítěti pozvolně probudit a utvořit prostředí, které bude pozitivně ovlivňovat jeho celkový vývoj – ať už jde o pohybové aktivity, hraní na hudební nástroj, zpěv či tanec. Abychom podpořili dítě v mluvení, čtení i psaní, je potřeba mít na paměti, že je potřeba začít tím nejhlubším a nejstarším – tělem a rytmem.

V našem společném putování v online programu S Jonášem do školy pro předškoláky proto pracujeme na několika úrovních, abychom dítě podpořili, ale samozřejmě, že začneme právě od celého těla. Ukázalo se, že aby dítě plynule četlo, musí rytmus dobře vnímat a cítit ho. Výzkumy ukázaly, že existuje souvislost mezi slabší schopností rytmického vnímání a slabší dovedností čtení. A protože pozorujeme u dětí, které mají potíže s komunikací také poruchy rytmu, jsou právě tyto děti rizikovou skupinou a osvojení čtení a psaní pro ně může být v první třídě výzvou. Takové dítě pak zbytečně zažívá napětí a stres při osvojení čtení pro nezralé funkce, což ho druhotně zatěžuje tělesně, emočně i psychicky a vytváří nevhodné podmínky pro učení.

Prožitek rytmu pozitivně působí na plynulé pohyby těla, uvolnění stresu, zlepšuje sluchové vnímání a formuje kvalitní řečový projev. 

Věřím, že je nyní jasné, odkud musíme při podpoře rozvoje sluchového vnímání a řeči začít a proč. Můžete se s námi vydat na cestu. V případě, že u dítěte potřebujete více podporovat komunikaci, zveme vás do programu Rozhýbej svůj jazýček. Pokud je vaším tématem už nástup do školy a ovládnutí čtení a psaní, pak je pro vás a vaše dítě připraven program s Jonášem do školy. Tyto programy jsou skvělým obohacením pro mateřské školy a terapeutické pracovny. Našimi programy prošlo už přes šest set dětí a tento počet stále narůstá.

Více o programu

Více o programu