

Nikdy jsem ho nemusela ke čtení nutit. Nemusela jsem mu připomínat, že by si měl něco přečíst. Nemusela jsem ani vybírat co. On moc dobře věděl, co zvládne, i co ho baví. Měl v sobě svůj motor, který zábavné, jednoduché texty jen podporovaly.
V Čechách máme spoustu krásných dětských knih, které mají smysluplné, poutavé i zábavné texty. Co nám ale zoufale chybí, jsou knihy, které si prvňák může číst s chutí a sám. Knihy, v nichž by byl jednoduchý a krátký text, který se z velké části opakuje, takže dítěti usnadňuje čtení. Dítě tedy nemusí v každé další větě louskat celý obsah, ale stačí jen jedno nebo dvě nová slova. Dítě pak zažívá pocit, že mu čtení jde, že je jednoduché a zábavné. A co je nejdůležitější, chce číst!