Pokud už nyní uvažujete o možnosti odkladu školní docházky nebo vás ještě ani nenapadlo nad takovou věcí přemýšlet, je pravděpodobné, že po přečtení tohoto článku dostanete do rukou argumenty, které vaše rozhodování usnadní. Ve své logopedické praxi jsem se několik let setkávala s dětmi, které nebyly na školní docházku z mého pohledu vyzrálé, ale rodiče je do školy poslat chtěli. Naopak jsem se setkávala i s dětmi, které na školní docházku vyzrálé byly, ale rodiče uvažovali o odkladu školní docházky.Ať už je motivace rodičů k rozhodnutí nechat si dítě ještě jeden rok doma jakákoli, je nutné zmínit, že rok navíc může dítěti pomoci, ale také uškodit. Proto je na místě opravdu pečlivé a moudré rozhodnutí, ke kterému bych vám dnešním článkem moc ráda pomohla.
Dítě, které dovrší šest let, má ze zákona povinnost nastoupit do školy. Za určitých okolností může ale obdržet tzv. odklad školní docházky.
Abych tuto strojenou definici trochu zlidštila, budu vám vyprávět příběh z naší rodiny.
Prokop
Můj nejstarší syn Prokop je narozený na začátku března. Do první třídy nastoupil ve svých 6,5 letech. Na kluka ideální. Prokop je vnímavý a chytrý kluk, nicméně je hodně introvertní a stydlivý, obzvlášť při kontaktu s neznámou dospělou osobou se ještě dnes, ve svých osmi letech, schovává mámě za sukni. Kdysi jsem s tím bojovala, ale dnes už jsem to přijala jako jeho dominantní povahový rys. Před jeho šestými narozeninami jsem přemýšlela, že mu snad kvůli tomu dám odklad školní docházky.Tenkrát jsem si řekla, že tomu dám čas. Jak už asi tušíte, povahový rys nezmizel a ani nezmizí, ale po šestém roce se Prokop začal mírně měnit. Byl mnohem vnímavější vůči okolí a jeho stydlivost ustoupila do pozadí. Zároveň začal více přijímat autoritu, sdílet kolektivní činnosti a vůbec stát na vlastních nohách. Prostě a jasně dozrál. U Prokopa jsem se nemusela zabývat vyzrálostí kognitivních dovedností. Vždy se dobře soustředil, u činnosti vydržel, zajímal se i o písmenka a počítání. Také měl dobrou slovní zásobu a rád si nechával číst. Byl zvídavý, kladl otázky a také s napětím očekával odpovědi, které následně rozebíral a zamýšlel se nad nimi. Zkrátka byl učenlivý. Rád maloval, uměl pěkně držet tužku. Jen si neuměl zavázat tkaničku, to však úspěch ve škole nijak neovlivnilo.Prokop po nástupu do školy bez větších problémů zvládl první třídu, naučil se snadno a plynule číst a psát a já jsem pomalu ani nevěděla, že do školy chodí. Rozumná paní učitelka nás nezavalovala domácími úkoly, a kdyby ano, tak vím, že by to zvládl. Ještě před nástupem do školy s chutí vyplňoval různé pracovní listy a vydržel u různých typů úkolů sedět i několik desítek minut.Máte doma taky takové dítě? Pak se nástupu do školy nebojte.Letos mě čekalo to samé rozhodování s mým druhým synem Jonášem. Přiznám se, že téma odkladu viselo ve vzduchu podruhé. Chvíli jsem váhala, ale už teď mám jasno, že ho do školy pošlu. A to i přesto, že je narozen na konci června a má naprosto odlišnou povahu i přístup k činnosti než jeho bratr.
Jonáš
Jonáš přišel na svět rychle a se stejnou rychlostí se na tomto světě také pohybuje. Oproti Prokopovi je hodně živé dítě. U činnosti vydrží mnohem kratší dobu, je hodně přelétavý. Neumí se úplně zahloubat do problému. Zajímá ho všechno, ale nic pořádně. Je přátelský, společensky velmi zdatný. Kamarády si najde úplně všude. Nebojí se navázat vztah s dospělým, otázky pokládá komukoli. Tužku drží dobře, ale lžíci si urputně chytá pořád po svém. Přestože ji umí držet správně, udělá to jen, když ho mile pobídnu. Stále ještě neumí správně vyslovit ostré sykavky a Ř. Žádná z těchto věcí však nebrání jeho nástupu do školy. Hned se dozvíte proč.Možná by se mohlo zdát, že Jonášek na školu vyzrálý není. Možná by se také mohlo zdát, že ve škole neposedí, bude rušit, nebude ho to ještě zajímat. Nenaučí se dobře psát a číst.Já vám však prozradím, co mě u Jonáška, stejně jako u Prokopa přesvědčilo k tomu, že je oba do školy posílám bez odkladu školní docházky.V poslední době se začal hodně zajímat o písmenka, vypráví mi příběhy z říše zvířat a trpělivě mi vysvětluje, proč má narval jeden roh napravo a kdy shazuje paroží daněk. Z přečtených textů a shlédnutých dokumentů si začíná odnášet podstatné informace. Jeho sluch, paměť a pozornost dozrávají na potřebnou úroveň. Navíc, když mi něco vypráví, tak ho opravdu zajímá, co si o tom myslím já anebo co dalšího o tom ještě vím. A mé povídání si vyslechne. Jonášek se obvykle dobře přizpůsobí hrám a pravidlům kolektivu. S tím ve škole problémy nenastanou. Nemaluje dokonale, ale maluje s chutí a rád.Možná máte jasno už teď, zda vaše dítě školu zvládne nebo ne.Tu hlavní klíčovou dovednost pro nácvik čtení a psaní, kterou byste měli u svého dítěte umět zhodnotit, vám ale teprve prozradím.Jonášek ještě před pár měsíci nepoznal první hlásku ve slově a také netušil, na kterou hlásku slovo končí. Oblíbená hra slovní fotbal se v naší hře usídlila teprve nedávno. Také neslyšel rozdíl mezi C a S. Navíc si při tiché poště nedokázal správně zapamatovat větu o šesti slovech. Neměl dostatečně vyzrálé sluchové vnímání. Písmena ho nezajímala a počítat ho taky nebavilo.Popravdě řečeno, byl pro mě hlavním impulzem k tomu, abych vytvořila online kurz S Jonášem do školy, který je určen pro předškoláky, jenž potřebují pár dovedností posílit, aby ve školních lavicích mohli sedět s úsměvem na tváři.
Vyzrálé sluchové vnímání, sluchová paměť a sluchové rozlišování umožňuje dítěti naučit se správně číst a také psát – a tím nemyslím rukopis, ale dovednost vybavit si jednotlivá písmenka jdoucí v řadě za sebou a pak je také napsat. Když má dítě dostatečně vyzrálé sluchové vnímání, má dostatečné předpoklady k tomu, aby se naučilo správně číst a psát. Správné čtení nám totiž otvírá dveře do světa poznání.Sluchové vnímání zásadním způsobem ovlivňuje úspěšnost dítěte v první třídě. Umožňuje mu:
Osvojit si hlásku neboli zapamatovat si zvuky, které se vztahují k jednotlivým písmenkům.
Skládat a rozkládat slabiky neboli uvědomit si, že slabika LU se skládá z písmene L a U a že L a U tvoří slabiku LU.
Čtení slov po slabikách neboli pochopit, že LU a PA tvoří slovo LUPA.
Čtení vět neboli spojovat přečtená slova a pochopit jejich význam.
Pochopit text neboli zapamatovat si, o čem čtu.
Zvládnout výpočty v matematice neboli zapamatovat si přečtené zadání matematického úkolů a pochopit ho.
Plnit řadu úkolů jdoucích za sebou neboli zapamatovat si zadání typu: vyndejte si slabikář a otevřete si ho na straně pět a podívejte se na obrázek vpravo nahoře.
Napsat řadu písmen nebo slov při diktátu neboli zapamatovat si promluvu a slyšené propojit se zrakem a pohybem.
Orientovat se ve školním procesu, školních prostorách, zvládnutí komunikace a sociální interakce se spolužáky i pedagogem.
Osvojit si informace ve všech školních předmětech neboli využít schopnost číst k rozšíření svého vzdělání.
Celá škola je o poslouchání, zpracovávání, analyzování, zapamatování a vykonání slyšeného. Nedostatky ve sluchovém vnímáním jsou tím hlavním důvodem, proč je prvňáček záhy neúspěšný, smutný a zklamaný. Takové dítě má dostat odklad školní docházky. Má na to právo a přinese mu to užitek.Existují samozřejmě i další důvody, které mohou odklad školní docházky zajistit, jako je častá nemocnost, vývojové opoždění, psychická, sociální nebo fyzická nevyzrálost.
Nevyzrálost sluchového vnímání však jako jediná ovlivní úspěšnost dítěte v procesu osvojování čtení a psaní. A tady je potřeba si uvědomit, že číst a psát bude dítě po celou dobu školní docházky a ve všech předmětech. Je to tedy základní stavební kámen úspěšného školáka.
Nevyzrálost dítěte můžete ovlivnit. I přesto, že nyní možná máte pocit, že vaše dítě něco neumí, máte příležitost a čas s tím něco udělat a dítě na vstup do školy dobře připravit. Máte spoustu možností jak na to.Na svém webu jsem v únoru spustila již zmíněný dvanáctitýdenní online kurz pro předškoláky S Jonášem do školy. Více o kurzu se dočtete ZDE.
Jsem klinická logopedka a zastánkyně celostního přístupu v léčbě poruch komunikace. Maminka tří dětí a nadšená propagátorka online logopedie. Se svoji rodinou zažívám již několik let život v zahraničí. Z mých tří dětí se plynule staly mluvčí dvou jazyků a já s nadšením sleduji jejich vývoj. Jsem zakladatelkou úspěšného e-shopu Logopedie s úsměvem, kde nabízím autorské logopedické obrázkové materiály a pracovní sešity pro snadnější úpravu výslovnosti. Vydávám ve spolupráci s nakladatelství Euromedia pracovní sešity Učíme se hlásku C, L, R a další. Natáčím pro vás výuková vide o logopedii na facebooku Logopedie s úsměvem a podporuji vás rodiče dětí s poruchami komunikace na facebooku Celostní komunikace.
Více informací se dozvíte zde. >>
Martina Kolmanová
Můj nejstarší syn Prokop je narozený na začátku března. Do první třídy nastoupil ve svých 6,5 letech. Na kluka ideální. Prokop je vnímavý a chytrý kluk, nicméně je hodně introvertní a stydlivý, obzvlášť při kontaktu s neznámou dospělou osobou se ještě dnes, ve svých osmi letech, schovává mámě za sukni.
Kdysi jsem s tím bojovala, ale dnes už jsem to přijala jako jeho dominantní povahový rys. Před jeho šestými narozeninami jsem přemýšlela, že mu snad kvůli tomu dám odklad školní docházky.
Tenkrát jsem si řekla, že tomu dám čas. Jak už asi tušíte, povahový rys nezmizel a ani nezmizí, ale po šestém roce se Prokop začal mírně měnit. Byl mnohem vnímavější vůči okolí a jeho stydlivost ustoupila do pozadí. Zároveň začal více přijímat autoritu, sdílet kolektivní činnosti a vůbec stát na vlastních nohách. Prostě a jasně dozrál.
U Prokopa jsem se nemusela zabývat vyzrálostí kognitivních dovedností. Vždy se dobře soustředil, u činnosti vydržel, zajímal se i o písmenka a počítání. Také měl dobrou slovní zásobu a rád si nechával číst. Byl zvídavý, kladl otázky a také s napětím očekával odpovědi, které následně rozebíral a zamýšlel se nad nimi. Zkrátka byl učenlivý. Rád maloval, uměl pěkně držet tužku. Jen si neuměl zavázat tkaničku, to však úspěch ve škole nijak neovlivnilo.
Prokop po nástupu do školy bez větších problémů zvládl první třídu, naučil se snadno a plynule číst a psát a já jsem pomalu ani nevěděla, že do školy chodí. Rozumná paní učitelka nás nezavalovala domácími úkoly, a kdyby ano, tak vím, že by to zvládl. Ještě před nástupem do školy s chutí vyplňoval různé pracovní listy a vydržel u různých typů úkolů sedět i několik desítek minut.
Máte doma taky takové dítě? Pak se nástupu do školy nebojte.
Letos mě čekalo to samé rozhodování s mým druhým synem Jonášem. Přiznám se, že téma odkladu viselo ve vzduchu podruhé. Chvíli jsem váhala, ale už teď mám jasno, že ho do školy pošlu. A to i přesto, že je narozen na konci června a má naprosto odlišnou povahu i přístup k činnosti než jeho bratr.
Jonáš přišel na svět rychle a se stejnou rychlostí se na tomto světě také pohybuje. Oproti Prokopovi je hodně živé dítě. U činnosti vydrží mnohem kratší dobu, je hodně přelétavý.
Neumí se úplně zahloubat do problému. Zajímá ho všechno, ale nic pořádně. Je přátelský, společensky velmi zdatný. Kamarády si najde úplně všude. Nebojí se navázat vztah s dospělým, otázky pokládá komukoli. Tužku drží dobře, ale lžíci si urputně chytá pořád po svém. Přestože ji umí držet správně, udělá to jen, když ho mile pobídnu. Stále ještě neumí správně vyslovit ostré sykavky a Ř. Žádná z těchto věcí však nebrání jeho nástupu do školy. Hned se dozvíte proč.
Možná by se mohlo zdát, že Jonášek na školu vyzrálý není. Možná by se také mohlo zdát, že ve škole neposedí, bude rušit, nebude ho to ještě zajímat. Nenaučí se dobře psát a číst.
Já vám však prozradím, co mě u Jonáška, stejně jako u Prokopa přesvědčilo k tomu, že je oba do školy posílám bez odkladu školní docházky.
V poslední době se začal hodně zajímat o písmenka, vypráví mi příběhy z říše zvířat a trpělivě mi vysvětluje, proč má narval jeden roh napravo a kdy shazuje paroží daněk. Z přečtených textů a shlédnutých dokumentů si začíná odnášet podstatné informace. Jeho sluch, paměť a pozornost dozrávají na potřebnou úroveň. Navíc, když mi něco vypráví, tak ho opravdu zajímá, co si o tom myslím já anebo co dalšího o tom ještě vím. A mé povídání si vyslechne. Jonášek se obvykle dobře přizpůsobí hrám a pravidlům kolektivu. S tím ve škole problémy nenastanou. Nemaluje dokonale, ale maluje s chutí a rád.
Možná máte jasno už teď, zda vaše dítě školu zvládne nebo ne.
Tu hlavní klíčovou dovednost pro nácvik čtení a psaní, kterou byste měli u svého dítěte umět zhodnotit, vám ale teprve prozradím.
Jonášek ještě před pár měsíci nepoznal první hlásku ve slově a také netušil, na kterou hlásku slovo končí. Oblíbená hra slovní fotbal se v naší hře usídlila teprve nedávno. Také neslyšel rozdíl mezi C a S. Navíc si při tiché poště nedokázal správně zapamatovat větu o šesti slovech. Neměl dostatečně vyzrálé sluchové vnímání. Písmena ho nezajímala a počítat ho taky nebavilo.
Popravdě řečeno, byl pro mě hlavním impulzem k tomu, abych vytvořila online kurz S Jonášem do školy, který je určen pro předškoláky, jenž potřebují pár dovedností posílit, aby ve školních lavicích mohli sedět s úsměvem na tváři.
Můj nejstarší syn Prokop je narozený na začátku března. Do první třídy nastoupil ve svých 6,5 letech. Na kluka ideální. Prokop je vnímavý a chytrý kluk, nicméně je hodně introvertní a stydlivý, obzvlášť při kontaktu s neznámou dospělou osobou se ještě dnes, ve svých osmi letech, schovává mámě za sukni.
Kdysi jsem s tím bojovala, ale dnes už jsem to přijala jako jeho dominantní povahový rys. Před jeho šestými narozeninami jsem přemýšlela, že mu snad kvůli tomu dám odklad školní docházky.
Tenkrát jsem si řekla, že tomu dám čas. Jak už asi tušíte, povahový rys nezmizel a ani nezmizí, ale po šestém roce se Prokop začal mírně měnit. Byl mnohem vnímavější vůči okolí a jeho stydlivost ustoupila do pozadí. Zároveň začal více přijímat autoritu, sdílet kolektivní činnosti a vůbec stát na vlastních nohách. Prostě a jasně dozrál.
U Prokopa jsem se nemusela zabývat vyzrálostí kognitivních dovedností. Vždy se dobře soustředil, u činnosti vydržel, zajímal se i o písmenka a počítání. Také měl dobrou slovní zásobu a rád si nechával číst. Byl zvídavý, kladl otázky a také s napětím očekával odpovědi, které následně rozebíral a zamýšlel se nad nimi. Zkrátka byl učenlivý. Rád maloval, uměl pěkně držet tužku. Jen si neuměl zavázat tkaničku, to však úspěch ve škole nijak neovlivnilo.
Prokop po nástupu do školy bez větších problémů zvládl první třídu, naučil se snadno a plynule číst a psát a já jsem pomalu ani nevěděla, že do školy chodí. Rozumná paní učitelka nás nezavalovala domácími úkoly, a kdyby ano, tak vím, že by to zvládl. Ještě před nástupem do školy s chutí vyplňoval různé pracovní listy a vydržel u různých typů úkolů sedět i několik desítek minut.
Máte doma taky takové dítě? Pak se nástupu do školy nebojte.
Letos mě čekalo to samé rozhodování s mým druhým synem Jonášem. Přiznám se, že téma odkladu viselo ve vzduchu podruhé. Chvíli jsem váhala, ale už teď mám jasno, že ho do školy pošlu. A to i přesto, že je narozen na konci června a má naprosto odlišnou povahu i přístup k činnosti než jeho bratr.
Proč dítě nespolupracuje?
Rytmus - základ úspěchu ve čtení i v řeči
Schovej ten jazyk za zuby - proč dítě neuspěje?
