V minulém díle Nehraje si, nemluví a nedělá to, co po něm chci, jsme si povídali zejména o tom, jak poznat první projevy autismu u dítěte do 2,5 let. Soustředili jsme se na popis neverbálních projevů v komunikaci, které jsou pro dítě s autismem v tomto období typické.V případě, že takové dítě ovládne mluvenou řeč, můžeme na ní pozorovat typické projevy, které nám signalizují, že něco není v pořádku. Lehčí formy poruchy autistického spektra můžeme z řeči dítěte odhalit okolo 3. roku. V této době však dítě na poruchu upozorňuje i jinými projevy v sociální oblasti a také ve hře.
Jaké jsou typické rysy mluvené řeči poukazující na autismus?
Opožděný vývoj řeči
Ve 3 letech nastává doba, kdy i zdravé děti s opožděným vývojem na poslední chvíli dohánějí své vrstevníky. Pokud v tomto věku řeč stále nepřichází, rodiče začnou hledat odborníka, přestože ostatní projevy přehlédli nebo je nechtějí přijmout. Opožděný vývoj řeči bývá pro rodiče projev, který už musí řešit. Není tedy výjimkou, že právě logoped je první, kdo na možnost autistické poruchy poukáže.Každé dítě, které ve třech letech nemluví, by mělo být nejprve odesláno na vyšetření sluchu, později také na neurologické a psychologické vyšetření, které zhodnotí vývoj intelektu a dalších psychických funkcí. Pokud ani to nestačí, může být dítě následně odesláno také na dětskou psychiatrii. Zde bývá stanovena finální diagnóza, která je založena také na závěrech dalších odborníků.Pokud se řeč autistických dětí rozvine do mluvené podoby, objevují se v ní již okolo třetího roku určité nápadnosti, které se však mohou mezi 3. a 4. rokem rodičům jevit jako normální, protože většina dětí má v tomto věku řeč ještě velmi nedokonalou. I zdravé děti teprve zkouší skládat věty, dělají mnoho chyb v gramatice, ve slovosledu, i ve výslovnosti. Učí se teprve s řečí pracovat.Nicméně existuje několik typických rysů, které se v mluvené řeči autistických dětí objevují, a zkušený odborník je vnímá již jako signál, že je něco v nepořádku.
Chyby v gramatice a nezvyklá melodie řeči
Autistické děti mluví v dysgramatických větách. To znamená, že špatně skloňují a časují, zaměňují pořadí slov ve větě, špatně tvoří množné číslo nebo chybují v použití předložek a zájmen. To však nemusí být pro rodiče tolik nápadné. Zdravé děti v tomto věku dělají obdobné chyby.Nicméně v řeči autistických děti navíc často chybí odpovídající melodie, tempo, důraz. Řeč jakoby postrádala emoční náboj, působí strojeně a nezvykle. I to může rodič zatím ještě přehlédnout a dítě považovat např. za malého vědátora.
Opakování slovních spojení a vět (echolalie)
Čeho bychom si však všimnout měli je tzv. echolalie, neboli opakování zaslechnutých slov i vět. Zdá se vám, že i to dělají zdravé děti? Ano, dělají, ale ne v takové míře jako děti s autismem. Navíc echolalie u zdravých dětí po třetím roce mizí a ty jsou dále v mluvním projevu nápadité a aktivní. Zdravé děti do věty, kterou opakují, často přidají nějaké slovo, nebo vyslechnutou větu uvedou svými slovy, např.: „Máma řekla, že půjdeme ven.“Vymýšlí také své fráze, slovní spojení, věty a příběhy, s řečí experimentují.Autistické děti jako by se oproti tomu držely nějakého návodu. Echolalii používají i tam, kde se to úplně nehodí a kde nás to jako posluchače zarazí. Autistické děti to tak ale nevnímají. Snaží se tímto způsobem využít své omezené schopnosti ke komunikaci. „Přehrají“ vám například rozhovor, který jste s nimi vedli před pár dny. Opakují věty, které slyšely v televizi nebo od ostatních. Mnohdy i se správnou barvou hlasu, takže máte pocit, že před vámi stojí třeba dědeček, který před pár dny říkal totéž.
Špatné použití osob a zájmen
Když se malé děti učí mluvit, ačkoliv je to složité, chápou, že na otázku Chceš jablíčko? mají odpovědět Chci. Autistické děti mají problémy tento gramatický rys uchopit stejně jako správně použít zájmena. Vynechávají zvratné se, si a zaměňují jednotlivá zájmena mezi sebou. Bojují s gramatikou a mnohdy doslovně opakují fráze tak, jak je slyšely.
Oslabená schopnost zobecnit obsah slova
Dalším rysem v řeči autistických dětí bývá omezená schopnost generalizace. Tedy uvědomění si, že pojem, který používáme, má často širší obsah a že např. psů je několik druhů, i když vypadají hodně odlišně.
Toto je pes.
Autistické děti mohou toto slovo vnímat velmi úzce a pojmem PES označit např. jen jednoho konkrétního psa, kterého znají. Tohoto druhého psa, již autistické dítě nebude řadit pod týž pojem.
Toto není pes.
Potíže s vedením rozhovoru
V případě, že se řeč autistického dítěte rozvine, neplní obvykle komunikační funkci úplně tak, jak jsme zvyklí. Děti mají potíže vést kvalitní rozhovor, odpovídat adekvátně na položené otázky. Používají při hovoru echolalii, často se odkloní od tématu nebo na otázky jednoduše neodpoví vůbec. Zahájí svůj monolog, který ale nesouvisí s tím, o čem je řeč.Nicméně to neznamená, že tyto děti nechtějí komunikovat, využívají k tomu pouze jiné mechanismy.
Dětem s autismem, které se mluvenou řeč nedokáží naučit pomáhá velmi úspěšně metoda obrázkového zobrazení řeči. V české republice se nejvíce využívají dva systémy – piktogramy a tzv. verbální obrázkový komunikační systém (VOKS).Tyto dva přístupy dokáží dítěti velmi dobře pomoci při nácviku mluvené řeči.Mnohdy se rodiče obávají, že v případě použití obrázkové řeči bude vývoj řeči mluvené pozastaven. To je ale mýtus. Autistické děti se při nácviku mluvené řeči mohou opřít o obrázek, který jim jednak lépe znázorní slovo a jeho obsah, a zároveň jim umožní toto slovo vnímat delší dobu. Na obrázek se dítě může dívat libovolně dlouho. Vyřčené slovo je za sekundu pryč.Děti mají komunikační knihy, kde pomocí obrázkového systému tvoří slovní spojení a věty i v případě, že nezvládnou říct jediné slovo.Taková kniha je pro děti a jejich rodiny velmi hodnotnou pomůckou, která zajišťuje naplnění potřeby komunikace.Návod na to, jak vyrobit komunikační knihy můžete najít na stránkách o autismu a blogu Moniky Rejskové zde.
Kdy probíhá nácvik mluvené řeči?
O nácvik mluvené řeči se pokoušíme zejména v předškolním věku. Snažíme se zvuky, které dítě vydává, spojit s obrázkem, pokoušíme se vyvodit první hlásky a slabiky. V případě, že dítě již mluví, ale dělá výše zmíněné chyby, soustředíme se v logopedické terapii zejména na úpravu gramatiky, slovosledu, na správnou intonaci, upevňujeme a rozšiřujeme slovní zásobu a porozumění a také zlepšujeme výslovnost dítěte, pokud je to potřeba.Cílem terapie je, aby si dítě vytvořilo správný vztah mezi pojmenováním a předmětem reality nebo jeho zastoupením pomocí obrázku. Tato počáteční fáze bývá poněkud náročná, ale v případě úspěchu nastává v komunikaci dítěte zásadní zlom.Pokud však dítě nemá dostatečné intelektové dovednosti, trpí nejen autismem, ale také mentální retardací ve středně těžké nebo těžké formě, vývoj mluvené řeči se pravděpodobně nedostaví.V tomto případě je důležité dítěti nabídnout alternativní formu komunikace, pomocí předmětů, fotografií, piktogramů nebo obrázků. Cílem je uspokojit základní potřebu komunikace a nabídnout rodině dítěte fungující komunikační systém.V posledním díle tohoto seriálu o autismu se dozvíte:
za co je možné autismus zaměnit a jaké další projevy můžeme u autistických dětí pozorovat?
co dělat, když máme podezření na poruchu autistického spektra?
Jsem klinická logopedka a zastánkyně celostního přístupu v léčbě poruch komunikace. Maminka tří dětí a nadšená propagátorka online logopedie. Se svoji rodinou zažívám již několik let život v zahraničí. Z mých tří dětí se plynule staly mluvčí dvou jazyků a já s nadšením sleduji jejich vývoj. Jsem zakladatelkou úspěšného e-shopu Logopedie s úsměvem, kde nabízím autorské logopedické obrázkové materiály a pracovní sešity pro snadnější úpravu výslovnosti. Vydávám ve spolupráci s nakladatelství Euromedia pracovní sešity Učíme se hlásku C, L, R a další. Natáčím pro vás výuková vide o logopedii na facebooku Logopedie s úsměvem a podporuji vás rodiče dětí s poruchami komunikace na facebooku Celostní komunikace.
Více informací se dozvíte zde. >>
Martina Kolmanová
Proč dítě nejde vpřed a jakou roli v tom hraje rodič
Stres, řeč a bezpečí - jak spolu souvisí?
Špatně mluví nebo čte a je často nemocné
