fbpx

Nehraje si, nemluví a nedělá to, co po něm chci. Seriál o autismu 1. díl.

Čas běží rychle. Od narození miminka jako by se i zrychloval. Znáte to určitě taky. Co se nám narodily děti, tak s oblibou říkám, že je pořád jenom dobíháme a nemáme šanci je dohnat. Nicméně jsou mezi námi i děti, u kterých si vývoj kupředu opravdu přejeme vidět a on nepřichází. Nebo probíhá úplně jinak, než je zvykem. Co když je chování dítěte stále stejné, nenaplňuje očekávání naše ani očekávání okolí – prarodičů, našich přátel nebo školky? Dnes bude řeč o autismu. Jsou tu děti, které se vyvíjí odlišně od ostatních, bohužel zatím přesně netušíme proč. Odhalení příčiny nezvyklého autistického chování je z hlediska prevence velmi důležité, nicméně pro vývoj dětí, které tímto syndromem již trpí, méně významné. Daleko významnější je pro ně efektivní pomoc v každodenním životě jim samotným i jejich rodinám. V současné době povědomí o autismu proniká na veřejnost víc a víc, ale často jsou informace o něm zkresleny filmy, které zobrazují tuto poruchu jako určitou jednostrannou genialitu spojenou s potížemi především v sociálním chování. Jak se říká, na každém šprochu je pravdy trochu. Geniální jednostranné, mnohdy však zcela nepraktické nadání se u autistických dětí projevit může, je však spíše výjimkou než pravidlem. Důležité je vědět, jak se autismus doopravdy projevuje a jaké rysy je možné odhalit už v raném vývoji. Příznaky autismu lze totiž pozorovat na dítěti už ve věku 18 měsíců, mnohdy i dříve.

Včasná diagnostika je pro další vývoj dítěte důležitá

Stejně jako u ostatních poruch i zde čas hraje roli zejména v tom, že nám umožní věnovat se dítěti v citlivé době, kdy můžeme jeho vývoj dobře ovlivnit, tzn. v době, kdy se veškeré dovednosti dítěte, stejně jako rysy chování vyvíjí a upevňují. Efektivní a cílenou terapií můžeme usnadnit situaci nejen samotnému dítěti, ale hlavně celé jeho rodině.

Jak pomůže v počátku vývoje dítěte logopedie?

V případě, že vývoj artikulované řeči nenastupuje, včas nabídneme pro rozvoj komunikace náhradní obrázkový komunikační systém. Zajistíme tak naplnění základní potřeby komunikace, která je pro vývoj člověka nesmírně důležitá. Pokud není tato potřeba naplněna, dochází k frustraci, nezájmu, emočně vypjatým situacím, vzdoru, někdy i k agresivnímu chování. Tímto postupem usnadníme každodenní obtížně zvladatelné situace, kterými rodina s autistickým dítětem mnohdy prochází. Děti těmto situacím jednoduše nerozumí, nemohou je pojmenovat, chybí jim k tomu efektivní nástroj.

Důležité rysy ve vývoji řeči autistických dětí

Jedním z hlavních příznaků, které podporují diagnosu autismu, je nedostatečný vývoj komunikace. Proto se dětem s autismem věnují mimo jiné právě logopedi. Vývoj řeči u dětí s autismem má svá specifika. Některá jsou zřejmá velmi brzy. V počátku vývoje je znatelná především porucha v neverbální komunikaci a v porozumění. Na aktivním mluvním projevu, v případě, že se mluvená řeč u dítěte rozvine, můžeme pozorovat příznaky typické pro autismus až později.

Okolo 18 měsíců:

Nejeví zájem o řeč a nechápe běžné situace, které se opakují.

V 18 měsících je mluvená řeč mnoha dětí teprve na počátku svého vývoje. V této době může zdravé i autistické dítě vypadat hodně podobně: moc nemluví. Proto je v této době důležité soustředit se na schopnost dítěte porozumět řeči, chápat opakující se situace, které doprovázíme řečí: „jdeme dělat hají, ham, e-e“ apod. Sledujeme tedy porozumění jednoduchým pokynům a frázím. Rok a půl staré dítě již rozumí větě Jdeme ven. Většinou si běží pro botičky nebo jiným neverbálním způsobem projeví, že větu pochopilo. Zároveň sledujeme další neverbální projevy dítěte. Zda sleduje to, co mu ukazujeme, obrázky v knize, pejska na ulici. Zda sleduje obličej mluvčího, udržuje oční kontakt, poslouchá pohádky, říkadla a vyjadřuje u toho potěšení. Zda se zajímá o nové podněty, kamarády, rodinné příslušníky. Ani některé zdravé děti v tomto věku nejeví přílišný zájem o knihy. Je však důležité, že dítě dokáže sdílet společnou činnost, ať už jakoukoliv, s další osobou. Zároveň projevuje zájem o mazlení a fyzický kontakt. Ve všech těchto situacích autistické děti nenaplňují očekávání okolí. Běžné společenské situace nechápou, neúčastní se jich, nerozumí jim, nepřináší jim potěšení, vyhýbají se jim a někdy u nich mohou způsobit i agresivní chování.

Chudá mimika a nepřiléhavé emoční projevy.

Pokud se zdravé dítě dívá na nějakou pohádku, mění u toho velmi často výraz tváře, sdílí emoce s postavami v příběhu, chápe je. Raduje se, je smutné, překvapené, zaskočené, vystrašené. Výraz jeho tváře se mění přesně podle děje s takovou rychlostí, že se nestačíte divit. Autistické děti mají emoční projev jiný. Jejich výraz často neodpovídá ději pohádky, ani se tolik nemění, zároveň je jejich mimický projev velmi chudý.

Neukazuje, nedělá pápá a další gesta.

Jedním z hlavním rysů řeči autistických dětí je absence neverbální komunikace. Děti neukazují, nevyjadřují se gesty. Zdravé dítě, které je opožděné v běžné řeči, se snaží toto zpoždění nějak kompenzovat, protože se chce domluvit. Děti si vytvářejí svá gesta, aby vyjádřily to, co potřebují. Autistické děti ale ne.

Bojí se hlasitých zvuků.

Autistické děti mají zvýšený práh citlivosti na některé vjemy, ať už sluchové, čichové, hmatové nebo zrakové. Stává se poměrně často, že jsou doslova vyděšené z hlasitějších zvuků, ostrého světla. Nesnáší některé pachy nebo i určité typy látky.

Okolo 2 let:

Nepřichází „slovní boom“.

Okolo druhého roku přichází pro většinu dětí, které se ve vývoji řeči opožďují, zlom. I ty, které toho doteď mnoho neřekly, začínají mluvit, protože chápou, že jim řeč k něčemu slouží. Pro autistické děti je obtížné pochopit princip komunikace jako sdílení informací, prožitků, dojmů, emocí mezi lidmi, princip vzájemné výměny. Proto se některé autistické děti ani nerozmluví. Řeč pro ně nemá takový význam, jako pro zdravého člověka. Chybí jim dovednost vzájemného sdílení pomocí slovní komunikace.

Špatné pochopení řeči jako symbolů.

Autistické děti poměrně obtížně chápou také symbolické vyjádření slov. Jsou úspěšnější v konkrétních výrazech. Pokud je na pozadí slov vztah, který je třeba odvodit, pochopit, propojit si slovo se zkušenostmi, je pro ně obtížné mu porozumět. Například porozumět významu slzy na tváři člověka, kterou bychom vnímali a pojmenovali slovy smutek, radost nebo dojetí, je pro dítě s autismem velmi obtížné. Pravá hemisféra mozku vnímá vjemy. Levá hemisféra tyto vjemy zpracovává a zajišťuje jejich pochopení. Propojení práce obou hemisfér nám umožňuje chápat, že tato kapka vody vyjadřuje emoce, které odpovídají dané životní situaci. Pro autistické děti kapka vody zůstává kapkou vody. U autistických dětí je propojení hemisfér oslabené, někdy dokonce zcela chybí. Každé autistické dítě je trochu jiné. U některých se můžeme setkat s tím, že řeč vůbec nepoužívají, u jiných naopak uvidíme i částečné porozumění určitým společenským situacím. Proto je autistická porucha mnohdy velmi těžko diagnostikovatelná a snadno zaměnitelná za jiné potíže, jako je vývojová dysfázie, mentální postižení nebo porucha sluchu.

A proto, pokud dítě ve 2,5 letech…

  1. nereaguje na zavolání
  2. nesnaží se pojmenovat věci okolo sebe
  3. nechápe hru, kterou s ním hrajete, nesměje se při ní a nesleduje ji
  4. nechápe situace, které jsou řízené řečí
  5. vzteká se při každé změně – je agresivní, plačtivé, vzdorovité
  6. má nezvyklé strachy
  7. nezajímají ho aktivity spojené s řečí –říkadla, písničky, nesleduje děj pohádek
  8. nezajímá ho kontakt s dalšími dětmi
  9. hraje si samo, často jednoduše a stereotypně, nepotřebuje ke hře ani rodiče nebo sourozence
  10. je spokojené, klidné a uvolněné, když pohybuje jedním předmětem a sleduje ho

…pak je potřeba myslet na to, že na pozadí tohoto chování může být zatím nezjištěná porucha autistického spektra.

Může rodič poruchu rozpoznat?

U dětí, které mají staršího sourozence, bývají rodiče vnímavější. Mají již zkušenost s vývojem prvního dítěte a není pro ně obtížné všimnout si, že je něco jinak, než jsou zvyklí. U prvorozených dětí to bývá obtížnější. Rodiče mohou své vlastní dítě srovnávat pouze s dětmi kamarádů. U dětského lékaře bývá na prohlídce mnohdy velmi málo času na to, aby se mohla tato obtížně diagnostikovatelná vada odhalit. Je tedy zejména na rodičích, aby včas poukázali na to, že něco není v pořádku. Nebojte se tedy o svých pocitech před dětským lékařem promluvit a nenechte se odbýt výrokem „on z toho vyroste“. Nemusí to být pravda! Autismus je bohužel porucha, která přetrvává celý život, ale dobře zvolená péče může rodině mnoho situací usnadnit a dítěti zajistit, co nejpříjemnější život. Pokud se na tuto diagnozu přijde už okolo 18. měsíce, jedná se většinou o těžší poškození, proto je znatelnější. Lehčí poruchu je možné odhalit i později, obvykle nejdéle ve 4 letech dítěte. Po nástupu do školky přijde konfrontace s vrstevníky, kolektivem, autoritou, kterou dítě najednou nezvládá. A porucha je již nepřehlédnutelná. Jaké jsou typické rysy v mluvené řeči autistických dětí po třetím roce, kam se mohou obrátit rodiče, v případě, že mají pochybnosti o vývoji řeči dítěte, a jakým způsobem probíhá nácvik verbální komunikace, se dozvíte v dalších dílech tohoto seriálu.
Jsem klinická logopedka a zastánkyně celostního přístupu v léčbě poruch komunikace. Maminka tří dětí a nadšená propagátorka online logopedie. Se svoji rodinou zažívám již několik let život v zahraničí. Z mých tří dětí se plynule staly mluvčí dvou jazyků a já s nadšením sleduji jejich vývoj. Jsem zakladatelkou úspěšného e-shopu Logopedie s úsměvem, kde nabízím autorské logopedické obrázkové materiály a pracovní sešity pro snadnější úpravu výslovnosti. Vydávám ve spolupráci s nakladatelství Euromedia pracovní sešity Učíme se hlásku C, L, R a další. Natáčím pro vás výuková vide o logopedii na facebooku Logopedie s úsměvem a podporuji vás rodiče dětí s poruchami komunikace na facebooku Celostní komunikace. Více informací se dozvíte zde. >>
Komentáře