Dovednosti, které rozhodují o úspěchu ve škole

Nástup do první třídy je jedním z největších milníků v životě dítěte i celé rodiny. Mnoho rodičů tento okamžik prožívá s radostí i hrdostí. Jejich malé dítě se během několika let proměnilo ve školáka, který se chystá otevřít úplně novou kapitolu svého života. Společně s radostí ale často přichází i otázky.

Je moje dítě na školu opravdu připravené? Nebude mít potíže se čtením nebo psaním? A mohu pro něj ještě před nástupem do školy něco udělat? Tyto otázky slýchám ve své ordinaci velmi často. A nejsou vůbec zbytečné.

Školní zralost není jen o tom, jestli dítě pozná písmena

Mnoho rodičů se soustředí na to, zda dítě umí napsat své jméno, pozná písmena nebo napočítá do dvaceti. Ve skutečnosti jsou to ale dovednosti, které samy o sobě o školní připravenosti mnoho nevypovídají. Daleko důležitější je, jak je připravený celý dětský mozek a nervový systém na učení.

Škola může mít skvělé učitele, laskavé prostředí i moderní výuku. Pokud však dítě ještě nedozrálo v některých klíčových oblastech, může pro něj být první třída zbytečně náročná.

Dnes již není možné využít možnost odkladu školní docházky, o to důležitější je, dítě skutečně připravit. Dítě, které má dobře vytvořené základy, zvládá nové dovednosti mnohem snadněji a učení ho často baví.

Co všechno tvoří školní zralost?

Školní zralost není jedna jediná schopnost. Je to mozaika několika oblastí, které se navzájem doplňují.

Sociální zralost

Dítě dokáže spolupracovat s ostatními, přijímá pravidla, umí požádat o pomoc a postupně se učí řešit drobné konflikty. Dokáže být chvíli bez rodičů a vytváří si vlastní vztahy s vrstevníky i dospělými.

Emoční zralost

Ve škole nebude všechno hned jednoduché. Proto je důležité, aby dítě zvládalo drobný neúspěch, vydrželo u úkolu, dokázalo počkat a postupně si budovalo odolnost. Nemusí být dokonalé. Stačí, když se nevzdává při první překážce.

Tělesná zralost

Dítě má dostatek energie, vydrží přiměřeně dlouho sedět i pracovat, zvládá běžnou pohybovou zátěž a jeho organismus je připraven na pravidelný školní režim. To všechno je velmi důležité. Existuje ale ještě jedna oblast, která podle mých zkušeností rozhoduje o tom, jak snadno se dítě naučí číst a psát. A právě na ni se často zapomíná.

Dovednosti, které bývají nejvíce přehlížené

Ve své praxi klinické logopedky se pravidelně setkávám s dětmi, které jsou zvídavé, chytré a těší se do školy. Přesto se po několika týdnech objeví první obtíže. Ne proto, že by byly méně nadané. Ale proto, že ještě nemají dostatečně rozvinuté některé základní schopnosti, na kterých čtení a psaní stojí.

Patří mezi ně především:

• zrakové vnímání,
• zraková paměť,
• sluchové vnímání,
• sluchová paměť,
• grafomotorika,
• jemná motorika,
• pozornost,
• schopnost propojit to, co dítě vidí, slyší a následně zapíše.

Právě tyto dovednosti rozhodují o tom, jak snadno si dítě osvojí čtení a psaní.

A co matematika?

Mnoho rodičů má radost, když jejich dítě před nástupem do školy umí napočítat do dvaceti nebo dokonce do sta. Je to hezká dovednost, ale sama o sobě ještě neznamená, že dítě rozumí významu čísel. Předškolák může bezchybně odříkat číselnou řadu a přitom ještě nechápat, co čísla skutečně představují.

Dobrou zprávou je, že matematika v první třídě bývá většinou postavená na konkrétních zkušenostech. Děti počítají předměty, porovnávají velikosti, třídí, skládají nebo hledají souvislosti. Díky tomu postupně pochopí význam čísel přirozenou cestou.

Mnohem větší výzvou bývá pro některé děti čtení a psaní.

Psaní nezačíná u tužky. Začíná mnohem dříve.

Když se řekne psaní, většina rodičů si představí dítě s tužkou v ruce, které se učí psát první písmena. Ve skutečnosti ale psaní začíná dávno předtím. Než dítě napíše své první písmeno, musí jeho mozek zvládnout několik náročných kroků, které na sebe navazují.

Musí dobře vidět tvar, zapamatovat si ho, naplánovat pohyb ruky a nakonec ho přesně přenést na papír.

Pokud některý z těchto kroků ještě není dostatečně rozvinutý, může být psaní zbytečně namáhavé.

Nestačí jen správně držet tužku

Správný špetkový úchop je důležitý, ale představuje pouze malou část celé skládačky.

Stejně důležité je, aby dítě:

• mělo uvolněné rameno, loket i zápěstí,
• dokázalo plynule vést pohyb po papíře,
• netlačilo na tužku příliš silně,
• vydrželo kreslit bez výrazné únavy.

Grafomotorika není jen příprava na krásné písmo. Pomáhá dítěti vytvořit pohybové vzory, které bude později při psaní automaticky využívat. Proto mají v předškolním věku velký význam různé uvolňovací cviky, kreslení čar, oblouků, spirál, vlnovek nebo jednoduchých tvarů.

Oko a ruka musí spolupracovat

Představte si, že dítě chce napsat písmeno A.

Nejdříve ho musí zrakem rozpoznat. Poté si zapamatuje jeho tvar. Mozek následně naplánuje pohyb ruky a teprve potom vznikne písmeno na papíře.

Tomuto propojení říkáme zrakově-motorická koordinace. Je to jedna z nejdůležitějších schopností pro psaní.

Proto si děti v mateřské škole nekreslí domečky, stromy nebo sluníčka jen pro radost. Při těchto činnostech se učí převádět to, co vidí, do přesného pohybu ruky. Každý takový obrázek připravuje mozek na budoucí psaní.

Proč některé děti písmena zaměňují?

Další důležitou schopností je zrakové vnímání.

Dítě potřebuje bezpečně rozlišit tvary, které jsou si velmi podobné.

Například:

• b × d
• p × b
• m × n
• O × U

Pro dospělého jsou rozdíly samozřejmé. Pro některé děti jsou ale téměř neviditelné. Pokud mozek ještě neumí drobné rozdíly spolehlivě rozpoznat, začne dítě písmena zaměňovat. Ne proto, že by bylo nepozorné nebo méně šikovné, ale proto, že jeho zrakové vnímání ještě dozrává.

Zraková paměť je stejně důležitá

Nestačí písmeno pouze poznat. Dítě si musí jeho podobu také zapamatovat.

Představte si, že dítě krátce uvidí písmeno M.

Za chvíli mu ukážete několik dalších písmen. Dokáže mezi nimi znovu najít právě to, které před chvílí vidělo? Právě tím si můžete jednoduše ověřit, jak funguje jeho zraková paměť. Tato schopnost bude později velmi důležitá při opisování ze sešitu nebo z tabule.

Co mohou rodiče dělat doma?

Dobrou zprávou je, že většinu těchto schopností lze rozvíjet hravou formou a nebo také v našem kurzu S Jonášem do školy, kde za pár týdnů s dítětem vše krásně procvičíte.

Výborně fungují například:

• hledání rozdílů mezi obrázky,
• skládání puzzle,
• pexeso,
• stavebnice,
• obkreslování jednoduchých tvarů,
• spojování bodů,
• dokreslování obrázků podle vzoru,
• bludiště,
• prostorové hry.

Dítě přitom vůbec nemusí vědět, že se právě připravuje na psaní. Pro něj je to hra. Pro jeho mozek velmi důležitý trénink.

Dítě nemusí před školou umět číst ani psát

To je zpráva, která mnoho rodičů uklidní. Předškolák nemusí znát všechna písmena ani psát své první věty. Mnohem důležitější je, aby měl dobře vytvořené dovednosti, na kterých bude pozdější čtení a psaní stát. Pokud jsou tyto základy pevné, dítě se nové školní dovednosti učí mnohem snadněji, s větší jistotou a často i s radostí.

V další části se podíváme na to z mého pohledu nejdůležitější – sluchové vnímání.

Sluchové vnímání – základ, na kterém stojí čtení i psaní

Kdybych měla vybrat jedinou dovednost, která má obrovský vliv na to, jak snadno se dítě naučí číst a psát, bylo by to sluchové vnímání.

Právě této oblasti se jako klinická logopedka věnuji mnoho let. A znovu a znovu vidím, že děti, které mají dobře rozvinuté sluchové vnímání, zvládají první čtení i psaní mnohem snáze.

Co si pod tím ale představit?

Nejde o to, jestli dítě dobře slyší.

Jde o to, jak jeho mozek dokáže zpracovat řeč.

---

Mozek se nejprve učí slyšet, teprve potom číst

Když dospělý vidí napsané slovo LES, okamžitě ví, co znamená. Předškolák to ale takto ještě nevnímá. Nejdříve se jeho mozek musí naučit, že slovo tvoří jednotlivé hlásky.

L – E – S.

Teprve když dítě pochopí, že slovo lze rozdělit na jednotlivé zvuky a zase je spojit dohromady, začnou mu dávat smysl i písmena. Proto říkám, že čtení nezačíná očima, ale sluchem.

---

Sluchová syntéza – skládání zvuků do slov

Jednou z nejdůležitějších schopností je sluchová syntéza.

To znamená, že dítě slyší jednotlivé hlásky nebo slabiky a dokáže je spojit do jednoho slova.

Například:

M – A – K → mak

nebo

KO – LO → kolo

Pro dospělého je to jednoduché. Pro dítě je to ale náročná práce mozku.

---

Sluchová analýza – cesta opačným směrem

Stejně důležitá je také sluchová analýza.

Tentokrát dítě slyší celé slovo a rozděluje ho na jednotlivé hlásky.

Například:

pes → P – E – S

les → L – E – S

Tato schopnost bude později nezbytná při psaní. Když dítě slyší slovo, potřebuje poznat, jaké hlásky v něm zaznívají, aby je mohlo správně zapsat.

---

Proč některé děti píší jiná písmena, než slyší?

Rodiče někdy říkají:

„Vždyť to doma uměl. Nevím, proč ve škole napsal něco úplně jiného.“

Ve většině případů nejde o nepozornost. Mozek dítěte ještě nestihl dostatečně propojit zvuk hlásky s jejím grafickým symbolem. Když učitelka nadiktuje písmeno M, dítě ví, že ho zná. Jen si nedokáže dostatečně rychle vybavit jeho podobu. Ve škole potom vzniká stres. A právě stres celý proces ještě zpomalí.

Rodiče a někdy i učitelé mají pocit, že dítě by v momentě, kdy mu něco nejde, mělo ještě přidat. Více se učit, více číst. Jenže pravda je na druhé straně. Dítě potřebuje zpomalit a uvolnit stres z těla a tím dovolit tělu, aby dozrálo. Potřebuje také doplnit vývojově předcházející dovednosti, které mohou chybět a proto dítě neuspěje.

---

Jak můžete sluchové vnímání rozvíjet doma?

Nemusíte sedět nad pracovními listy každý den. Mnohem účinnější bývají krátké hry během běžného dne.

Například:

• Jakou hláskou začíná slovo máma?
• Co slyšíš na konci slova pes?
• Vymyslíš ještě jiné slovo na M?
• Co vznikne, když spojíme KO – ZA?

Stačí pět minut cestou autem nebo při procházce. Mozek dítěte se učí přirozeně a bez tlaku. Jenže, vaše dítě nemusí vůbec tušit, na co se ho ptáte. A proto jsme vytvořili kompletní kurz S Jonášem do školy, který vašemu dítěti pomůže rozvinout krok za krokem jednotlivé dovednosti. Možná budete překvapeni, že ve škole se tohle přeskakuje. Počítá se s tím, že to dítě už umí. Ke kurzu se dostanete tudy >>>.

---

Kdy je vhodné zbystřit?

Každé dítě se vyvíjí svým vlastním tempem. Pokud si ale všimnete, že předškolák dlouhodobě:

• nerozpozná první hlásku ve slově,
• nedokáže spojit dvě jednoduché slabiky,
• obtížně si pamatuje zvuky slov,
• často zaměňuje podobně znějící hlásky,

je dobré poradit se s klinickým logopedem nebo odborníkem na školní připravenost. Neznamená to automaticky, že dítě nebude ve škole úspěšné. Znamená to pouze, že může potřebovat více času a cílenou podporu. A právě před nástupem do školy bývá nejlepší období, kdy lze tyto dovednosti rozvíjet hravou formou.

---

Dobrá zpráva pro všechny rodiče

Mozek předškolního dítěte je neuvěřitelně tvárný. Čím více příležitostí dostane ke hře, pohybu, povídání, zpívání, rytmizaci nebo práci se zvuky řeči, tím pevnější základy si vytvoří pro budoucí čtení a psaní.

Nemusíte dítě učit číst před první třídou. Mnohem větší dar mu dáte, když podpoříte schopnosti, na kterých bude čtení a psaní jednou přirozeně stavět.