Ještě velmi dobře si tento strach pamatuju. Dnes vám nabídnu návod na to, jak se ho rychle zbavit. Období zavádění prvních příkrmů je zastřeno mnoha teoriemi. Každý se pídí po tom, co miminko může a co ne, která potravina je příliš alergenní nebo zátěžová pro organismus. Málokterá maminka však svou pozornost soustředí na to, jakou technikou miminko vlastně nakrmit. Strach z udušení přijde možná ve chvíli, kdy máte připravený první příkrm a miminko si s ním neví rady. A vy možná také ne. O správném přechodu na tuhou stravu píši ve svém e-booku Jak na první lžičku. Dneska se s vámi podělím o jednu jeho část. Pomůcku, které si cení mnoho maminek, co se o ní v e-booku dozvěděly.

První příkrm

Před necelými osmi lety jsem zaváděla první příkrmy u nejstaršího syna. Tenkrát jsem si nevěděla moc rady. U dětské lékařky jsem dostala do ruky recept na vývar pro kojence a sestřička mě instruovala k tomu, abych ho uvařila, rozmixovala a dala dítěti do lahve. Tohle jsem si matně pamatovala i ze svého dětství. Trochu mě překvapilo, že to mám dělat stejně. Tolik věcí se vyvíjí a mění a já mám používat kojeneckou lahev s propíchnutou dírou tak velkou, aby jí protekla hustší tekutina, stejně jako to dělávala moje mamka? To se mi moc nezdálo a upřímně se mi do toho nechtělo. Jak jinak přikrmovat jsem se ale nikde nedočetla.

Krmící síťka

V té době jsem se poprvé setkala s kousací síťkou. Moje příbuzná ji měla z Ameriky. Na českém trhu jsem ji ale nenašla. Zdálo se mi skvělé, že už tak malé dítě, jako je šestiměsíční kojenec, který ještě ani pořádně nesedí a kousat se teprve učí, může žužlat a kousat kousky jablíčka nebo hrušky. Skrz síťku se větší kusy nedostaly, protékala vlastně jenom šťáva. Na vlastní oči jsem viděla, jak si to miminko užívá, poznává nové chutě. Přišlo mi to geniální. Je jasné, že se tímto způsobem nenají, ale kouše a zakouší nové chutě, přirozeně, bezpečně a hravě. Tenkrát jsem si poradila po svém. Vyvařila jsem čtvercovou plátýnkovou plenku a nastříhala ji na několik čtverců. Do nich jsem vkládala kousky ovoce nebo zeleniny. Látku s kousky jsem podvázala gumičkou. Konec jsem nechala tak dlouhý, aby ho mohl syn pohodlně držet v ruce. Byla radost se dívat, jak spokojeně zkoumá chuť nových potravin, a přitom pěkně kouše, tak aby získal šťávu, která mu tolik chutnala. A já se přitom zbavila strachu, že by mohl vdechnout sousto. O udušení miminek jsem totiž už pár nepěkných příběhů předtím slyšela.

Vy už takové experimenty dělat nemusíte.

Nemusíte kvůli tomu ani letět do Ameriky nebo nakupovat přes Amazon. Dnes jsou kousací síťky běžně dostupné na českém trhu a já je doporučuji jako skvělou pomůcku pro nácvik kousání, poznávání nových chutí, vývoj mluvidel a přechod na tuhou stravu.

Jak síťku používat?

Síťka je vhodná pro děti od 6 (případně už 4) měsíců, které přecházejí na tuhou stravu.Vkládáme ji dítěti do úst ze strany. Do míst, kde se později vyklubou stoličky.

Proč právě tam?

Protože v tomto místě všichni koušeme a zpracováváme potravu. V tomto místě také pomocí správné techniky kousání dochází ke správnému rozvoji funkce, síly i stability čelisti. Síťku můžeme držet my, případně ji může dítě držet samo. Myslete na to, že čelist má pravou a levou stranu. Obě je nutné posilovat současně. Není výjimkou, že děti mají v pozdějším věku nesymetrickou sílu čelisti. Koušou více na jedné straně. To neprospívá ani samotné čelisti, tvaru obličeje ani řeči. Tomu se tedy budeme snažit vyhýbat tím, že nejen síťku, ale později také kousky potravy budeme dítěti vkládat z obou stran.

Jaké potraviny vkládáme do síťky?

Do síťky můžeme vložit především ovoce a zeleninu. Tedy potraviny, které jsou šťavnaté a vytéká z nich šťáva, kterou má dítě tendenci opakovaně získávat. Proto jsou tak dobrou motivací nejen k přijetí různých druhů ovoce a zeleniny, ale i dalších potravin. Můžeme do síťky vložit také dva různé kusy ovoce nebo zeleniny. Tím dítěti přidáváme více chutí najednou. Stejně tak můžeme síťku využít ke zjištění, zda si již dítě poradí s tužší stravou. Můžeme do ní v době, kdy je z hlediska výživy čas novou potravinu zařadit, vložit kousek tužší potraviny, kterou dítě ještě nemělo (maso, pečivo, sýr, hroznové víno apod.). Pokud ji dítě dokáže rozžvýkat na kaši, můžeme si být jisti, že to zvládne i bez síťky a bude kousat správně.

V jaké konzistenci?

Potravinu vkládáme nakrájenou na kostičky. Tužší druhy zeleniny můžeme krátce povařit nebo napařit. Nasáknou do sebe tekutinu a pak budou pro dítě šťavnatější. Mluvidla jsou primárně určena k příjmu potravy. Sekundární funkcí je tvorba řeči. To už samo o sobě napovídá, že příjem potravy bude mít vliv na tvorbu řeči. Z tohoto důvodu se pozornost logopedie v dnešní době čím dál více soustředí také právě na příjem potravy. Jaký vliv má správné zpracování potravy na pozdější vývoj výslovnosti, stejně jako jak správně dítě krmit ze lžičky nebo co dělat, když se krmení nedaří, se můžete dočíst v mém e-booku Jak na první lžičku.