Vliv potravin a ročních dob na /dětské/ tělo

K rozhovoru jsem si pozvala Veroniku Hanzlíkovou, která je výživová expertka a životní koučka. Pokud raději posloucháte, video rozhovor si poslechněte zde. Proč jsem si pozvala do vysílání právě Veroniku? Líbí se mi její přístup k potravinám a stravování, jelikož v něm kombinuje své odborné znalosti z potravinářství, ale také pohled tradiční čínské medicíny a české kuchyně. V těchto dnech již úspěšně dokončenou kampaň na Hit hitu a za několik málo měsíců vydá svojí první tištěnou knihu Příběhy českých superpotravin. A právě v ní najdete odborně, ale i lidsky popsáno více než 25 českých superpotravin, jejich účinky na naše tělo. Můžete se těšit na vyprávění o medu, rakytníku, chřestu nebo česneku. V našem rozhovoru jsme se zaměřily na některé běžně používané potraviny. Zajímalo mě, jak se na ně dívá čínská medicína a co jejich častá konzumace může vyvolat. Jelikož chronické záněty horních cest dýchacích zatěžují dětský organismus poměrně často. Ve chvíli, kdy se potíže nepříjemně opakují, je dobré se zamyslet, co můžeme ve svém přístupu změnit. A strava může být jednou z nich. A nyní již dávám slovo Veronice, která vám o potravinách bude vyprávět. 

Co tě přivedlo k tomu, že jsi do svého pohledu na potraviny přidala také pohled tradiční čínské medicíny? Čím nás může tento pohled obohatit?

Veronika: Krásný, dobrý den a ahoj. Děkuju Marti za představení. Ano, jsem expertka na výživu a potraviny a přes svoje zdravotní obtíže v podobě chronického zánětu tlustého střeva, ulcerózní kolitidy, jsem se dostala i k výživovém a životnímu koučinku, jak zvládnout především problémy se zažíváním z hlediska výživy, psychiky a vlastně i emocí. Proto mě Martina nazývá emoční koučkou, protože já neřeším u svých klientů jídelníčky a předepsanou stravu, ale skutečně spíš ty emoce, které s jídlem a svým zdravotním stavem mají spojené. Pomáhám ostatním namíchat si ten nejlepší koktejl pro jejich harmonii těla a duše. K čínské medicíně a její kombinací s výživou jsem se dostala právě přes svoje zdravotní obtíže a moc se mi líbí, jak krásně doplňuje souvislosti s ročními obdobími, které měli odpozorované už naši předci. Nedávno mi někdo říkal: “No jo, to je teď moderní do všeho cpát čínskou medicínu.” Ale já to nevnímám jako moderní, ale jako skvělé obohacení zkušenosti našich praprababiček a něco, co nám třeba přináší skvělé porozumění i tzv. termice potravin. Tedy, že některé potraviny ochlazují, jiné zahřívají. S tímto systémem lze krásně pracovat, stejně jako s vlivem ročního období na naše orgány i trávení, které s jídlem souvisí. Martina: Vnímám, že pohled TČM na termiku potravin může být velmi zajímavý a určitě obohacující. Já sama jsem si všimla, že moje děti v určitém ročním období některé věci nejedí, zatímco je například na podzim konzumují neustále. Ať už jde o jablka, banány, nebo i maso. Dříve, než jsem se něco málo dozvěděla o tom, jak naše tělo funguje, měla jsem tendenci své děti přesvědčovat, aby zmíněné potraviny jedly a nerozuměla jsem tomu, proč je najednou nechtějí. Současně jsem si ale také všimla, že když jsem je začala ve stravování více respektovat, ubylo doma také nemocí. Jak je to tedy s těmi potravinami a dětmi? Lze říci, že děti mají přirozený cit na to, co je pro dětí přínosné? Teď samozřejmě nemám na mysli, sladkosti a dobrůtky, ale například to, že se dítě vyhýbá masu. Kdy se to může stát? Jak se na to dívá TČM. Pojďme se pověnovat nejběžnějším potravinám, které děti dostávají. Jak se dívá na jednotlivé potraviny Veronika? Maso Třeba u masa jsem stále na vážkách, jestli je v pořádku, že třeba můj syn je odmítá jíst. Víceméně každé snězené maso okomentuje slovy “fuj”. Naopak moje 16m dcera se na maso, vajíčka a celkově bílkoviny žene a nemá problém sníst i domácí uzené maso nebo šunku. To syn šunku ve svých 5 letech ani nevzal do pusy. Takže určitě tam bude souvislost s tím, že děti cítí, co je pro ně prospěšné samozřejmě kromě sladkostí a přesolené dobroty. Tam už se nejedná o intuici, ale o velkou koncentraci některé chuti a to se líbí nejen dětem, ale i dospělým. Proč některým lidem nechutná maso ani v dospělosti a proč někteří mají i etický problém s jeho konzumací a jiní to vůbec neřeší? Určitě bych tam viděla souvislost i s metabolickými typy. Někdo je víc bílkovinný (v uvozovkách masový) typ a jiný spíš sacharidový nebo smíšený. U masa pak ještě záleží na tom, jak je zpracované. Dlouze pečené maso má zahřívající charakter, stejně jako víc zahřívá třeba skopové a kančí maso než třeba kuřecí. Grilované maso má dokonce až horké účinky a naopak kachní osvěžující. Když se ale kachna upeče dostává se do pásma neutrality. Proto je dobré se inspirovat pohledem čínské medicíny a snažit se nechodit z extrémů do extrémů z pohledu termiky potravin i jídla. Třeba grilování v horkém létě je sice fajn, ale pro horkokrevné jedince až extrémní zátěž na tělo.

Co se může stát, když grilované maso nebo párky opakovaně nabízíme i dětem?

Veronika: Většinou přichází na řadu trávicí potíže. Při nevhodné kombinaci, a při přehřátém organismu, může z pohledu TČM vzniknout i hyperaktivita nebo horečka. Tělo jen reaguje na tepelnou změnu. A proto se také doporučuje v létě nepít studené, ale spíše vlažné nápoje. Grilované maso je z výživového hlediska, pokud ho upravíme na kvalitním oleji nebo dřevěném uhlí, dobré. Nicméně vzhledem k tomu, že ho grilujeme v parném létě a k tomu se navíc přidává i alkohol, měli bychom si ho dopřát jen občas.  Banány Banány z pohledu TČM spadají do elementu Země a jejich termické účinky jsou chladné. Což znamená dvě věci.

1. Banány ochlazují tělo a jsou určeny ke konzumaci v tropech, kde vyrostly, protože tam chladí a přinášejí ty správné účinky.

U nás je ale zvykem si je kupovat nejvíc přes zimu, což znamená zachlazování těla při jejich pravidelné konzumaci. To může zvyšovat zahlenění, vlhkost a chlad v organismu, což rozhodně přes zimu u dětí ani dospělých není žádoucí. Co s tím? Já to třeba řeším tak, že je přidávám do kaše k dalším trochu zahřívajícím potravinám. Fajn je také opečený banán na másle se skořicí. Tam už je to příjemně zahřívající jídlo nebo aspoň v pásmu neutrality. Proto já nebudu ta, která řekne – a dětem přes zimu banány vůbec nedávejte. Spíš řeknu, dávejte, ale spíš tepelně upravené a rozhodně ne každý den. S každým jídlem je možné si za pomoci dalších potravin a třeba i koření. Trochu si s jídlem pohrát a získat skvěle vyvážené jídlo. Zajímavé je to, že já v poslední době mám po ránu chuť jen na banán nebo dokonce jogurt s müsli. Z pohledu TČM je to na jaře úplně špatně, ale cítím se ve stresu z předprodeje mojí knihy Příběhy českých superpotravin, kde právě propojuji pohledy na naše místní potraviny s pohledem TČM, tak jsem se potřebovala trochu ochlazovat. Kondici si pak vyvažuju cvičením čchi-kungu (zdravotní cvičení) a také akupunkturou. 2. Banán patří do elementu Země – to je vlastně element sladké a vyživovací chuti. Potřeba sladké chuti je u nás přítomna už od narození i s jemně sladkou “zemitou” chutí mateřského mléka. Proto je banán, kromě toho, že se dobře kouše, takovou oblíbenou potravinou u dětí. Přináší nám právě tu sladkou chuť a čím je vyzrálejší, tím silnější. Citrusy Pomeranče, mandarinky jsou osvěžující a citrusy dokonce až chladné. Platí tam tedy podobné doporučení jako u banánů. Konzumovat spíš jako ochlazovací potraviny, tudíž nejsou příliš vhodné v zimní období. Ale co tedy s tím přes zimu? Nekonzumovat každý den a spíš si dát naše česká jablíčka, hrušky nebo sušené ovoce, také proto, že vychází z našich lokálních podmínek. Všimněte si schválně, kdy na citrusy máte největší chuť? Obvykle při horečkách a celkové horkosti, v té době mohou hezky posloužit a dopřát tělu ochlazení.  Já přes zimu pomeranče vymačkávám a dávám si do nich ještě domácí rakytníkovou šťávu a osladím medem. Ale nepiju to rozhodně každý den a stejně tak by je neměly jíst děti. Spíš jim na podzim naložte rakytníkové bobulky do medu a dávejte jim je pak na lžičce a budou mít vyřešenou sladkost i přísun vitamínu C. Mléko, jogurty a sýry Nejprve je asi podstatné vysvětlit, že velmi záleží na kvalitě mléka. Například ajurvéda, indická medicína, o našem západním mléce tvrdí, že je “zkažené”. A já to naprosto chápu. Když se podíváme na proces “výroby” mléka, je zůstane v něm velmi málo přírodního. Tedy, ne že by se do mléka přidávala chemie, ale mléko je nejprve odtučňováno a následně opět doplněno o požadovaná procenta tuku, pasterizováno a homogenizováno. Samé technologické úpravy.  Proto z mého pohledu může známé zahleňování organismu kvůli mléku a mléčným výrobkům také souviset s jeho technologickým zpracováním. Rozhodně ale souhlasím s tím, že ani u dětí není nutné pít každý den mléko nebo jíst jogurt. Oblíbený trend klasického výživového poradenství je snídat jogurt s müsli a ovocem, ale to všechno naše tělo ochlazuje a nemusí nám to vůbec vyhovovat. Číňané tvrdí, že máme v sobě jakýsi vnitřní oheň, který potřebuje hořet a když si ho hned po ránu uhasíme ochlazujícím jídlem nebo tekutinou, tělo má potřebu a tendenci se toho chladu zbavovat. To je tím pádem vysvětlení, proč se mohou po mléčných výrobcích k snídani objevovat průjmy a je lepší i nehorkokrevným jedincům podávat raději polévky,  vývary nebo kaše. Důležité je ale zdůraznit, že děti jsou o něco víc odolnější než dospěláci a hodně jídel snadněji stráví a nemívají z nich průjmy nebo zácpy. Zásadní je však i zde pořekadlo: Všeho s mírou. Nebo Paracelsusovo rčení: Každá látka může být jedem a každá látka i lékem. Rajčata cherry a hroznové víno Obecně je zelenina a ovoce ochlazující a je vhodné je konzumovat v době, kdy roste, tedy v létě, kdy potřebujeme ochlazovat. Proto není (ani chuťově) vhodné jíst rajčata nebo hrozny přes zimu. Ale zase nežijeme v minulém století a můžeme si rajčátka i víno občas dopřát jako zpestření jídelníčku, přestože nejsou vypěstované na slunci ani u nás v Česku.

Prošli jsme základní potraviny, které děti běžně konzumují, zajímala by mě ještě jedna věc. Co u dětí může vyvolávat chuť na sladké a je nějaká cesta, jak s tím naložit? Například v potravě doplnit určitou potravinu? Proč mají vlastně děti tolik rády sladké? A co dělá cukr s dětským trávením, případně s nemocností?

Veronika: Už jsem to zmínila u banánů. Od dětství jsme naprogramovaní na sladkou chuť nejen v důsledku sladké chuti mateřského mléka. Ideální je cesta, co nejdéle dětem nedávat oslazovaná nebo jinak dochucovaná jídla a samozřejmě žádné sladkosti, ale postupně to jde čím dál hůř i s ohledem na okolí a v případě druhých a třetích dětí i kvůli tomu, že starší sourozenci si sladkosti rádi dají. Takže něco jiného je ideál a něco jiného běžný život. Bohužel v tomhle ani já nejsem důsledná matka a sama mám ráda sladké, takže je synovi neodpírám. Snažím se to omezit a se synem se společně domluvit, a když je k dispozici domácí buchta nebo třeba domácí perníčky, tak se snažím synovi dávat domácí sladkost. Dcerka občas ochutná, nicméně ona je spíš bílkovinový typ, takže ji pravděpodobně sladké nebude tolik přitahovat. Proto doporučím raději vlastní dezerty a laskavou komunikaci s dětmi na téma: proč není dobré jíst moc sladkého, co to dělá s tělem a proč nám vadí, že chce jíst cukr. Současně je potřeba říci, že přístup k jídlu nám „leží“ také v hlavě. Důležité je chutě na sladké brát jako přirozenou potřebu a vědět, že ho naše tělo potřebuje.  Než zakazovat sladké, je vhodnější zařazovat do jídelníčku dítěte i přirozeně sladké potraviny jako je dýně, mrkev, ale taky oříšky a samozřejmě ovoce. Tak, jak je nám přirozené. Obdivuju všechny, kteří dokázali cukr úplně vyřadit z konzumace a jí jen datlové, fíkové, banánové a podobné dezerty. Pokud to zvládnete, je to samozřejmě ideální, jelikož nadměrné množství cukru samozřejmě způsobuje i vyšší nemocnost. Tělo nemá sílu bojovat tolik s infekcemi. Stejně tak je prokázaná souvislost cukr a hyperaktivity dětí. Moje angličtinářka mi vykládala historku, jak na dětském táboře zabavili hyperaktivnímu dítěti tašku sladkostí a za tři týdny se dítě naprosto srovnalo a fungovalo jako ostatní.

Je zřejmé, že úprava stravy může ovlivnit nejen zdraví samotné, ale také chování. Na druhou stranu i kvality stravy je určitě důležitá. Jak bys zhodnotila kvalitu českých potravin? Je nutné jíst bio? Co si pod pojmem bio máme představit?

Veronika: Bio neboli organic znamená potraviny nebo i chov zvířat, které jsou v souladu s přírodou a používají přirozené postupy. Takže hnojení třeba koňskou mrvou, pasení krav na louce, žádné chemikálie a antibiotika jen, když je to nezbytně nutné a pak je to ještě i sledováno dál. Já si myslím, že jsme na tom s kvalitou potravin docela dobře a to dokonce i těch konvenčních. Oproti jiným zemích nepoužíváme obrovské množství chemie při pěstování ovoce a zeleniny, ale i tu samozřejmě u nás najdeme. Ideální je si ale pořizovat co nejvíc jídla z ověřených zdrojů, jako jsou rodinné farmy, příbuzní, přátelé na vesnicích, ale i u těch je potřeba se ptát, jestli ta svoje jablíčka na zahradě stříkají nebo ne. Takže za mě není určitě nutné kupovat a jíst jen samé bio, ale spíš přemýšlet a snažit se zajistit si, co nejvíc nejkvalitnějších potravin. Zároveň je ale důležité nedělat z jídla vědu a nemít špatný pocit z toho, že si musíte většinu potravin kupovat v běžném obchodě. Při nákupech se zaměřte  na ty nejzákladnější potraviny a z nich si vařit, než si kupovat polotovary, pochutiny a bát se éček, kterým často ani nerozumíme.

Na na co si mají rodiče při výběru potravin dát pozor? Měla bys nějakou jednoduchou radu, kterou se řídit? Věřím, že většina rodičů nemá čas s dětmi v obchodě číst etikety a složení, navíc je dost často nemožné jim porozumět. Je třeba nějaký web, kde se dají snadno sehnat informace o kvalitě potravin?

Veronika: Určitě mohou rodiče sledovat moje stránky www.veronikahanzlikova.cz. Mám tam i ke stažení zdarma e-book 5 rad, jak chytře nakupovat a jíst. No a samozřejmě si i teď pořiďte jedinečnou knihu Příběhy českých superpotravin. Můžete se těšit na skvělé čtení plné nejen informací o těch našich českých superpotravinách jako je třeba med, česnek, cibule, máslo, sádlo a jiné, ale taky v knížce získáte jednoduchého průvodce stravou podle ročních období okořeněného recepty a milými příběhy a samozřejmě i pohledem TČM. Veroniko, děkuji za rozhovor. Kniha příběhy českých superpotravin je k zakoupení zde.