Skrze tebe poznám sebe – pár slov o teorii zrcadla

O teorii zrcadla jste už určitě někteří slyšeli. Když jsem to slyšela kdysi dávno já, moc se mi to nezdálo. Budu upřímná, dokonce mi to přišlo divné. Teprve časem jsem porozuměla, jak to celé funguje.

Jak vysvětluje teorii ZRCADLA americký psycholog Colin C. TIPPING ve své knize Radikální sebeodpuštění, kterou jsem dostala nedávno darem.

Zmiňuje tzv. POPŘENÉ JÁ
Jsou to ty části nás samých, které jsme zavrhli jako nepřijatelné a odložili z dohledu naší mysli. Učinili jsme to cestou vytěsnění, to znamená, že jsme je zatlačili tak hluboko do podvědomé mysli, že o nich nemáme ani ponětí.

Carl Gustav Jung – toto vytěsněné já nazývá naším STÍNEM.
A princip stínu známe každý. Něco, co nevidíme, a přesto to existuje.

Pokud jste ochotni si připustit myšlenku, že na sobě něco „nevidíme“, tak čtěte dál a dozvíte se, jak to vzniká.

Dětství

Vytěsnění části nás samých probíhá v průběhu dětství. Jak vyrůstáme, hledáme uznání a lásku těch kolem nás, především rodičů. A protože jsme dost moudří a také sociální tvorové, brzy rozpoznáme, které vlastnosti a projevy nám lásku přináší a kdy naopak přichází odmítnutí. A proto na základě pudu sebezáchovy volíme ty, které nám lásku přinášejí a ostatní zavrhujeme a vytěsňuje.

Co funguje pozná už několika týdenní miminko, které ví, že když se na ty velké okolo sebe usměje, svět se začne točit tak, jak potřebuje.

Všichni toužíme po přijetí a lásce. Nikdo nechce být sám.
A tak ten svět okolo nás roztáčíme dál.

Každý z nás je určitým způsobem v dané roli, kterou C.C.Toppings nazývá tzv. SOCIÁLNĚ MODIFIKOVANÉ JÁ.

Tedy já, které nám jednoduše funguje ve společnosti lidí. To, že toto já neobsahuje vše a není celistvé už je jasné.
Míra vytěsnění / popření závisí na tom, do jaké míry byly naše „negativní“ projevy přijímané.

Vytěsnění těchto vlastností vypadá trochu tak, jako by zmizely.
Hádáte správně, nezmizely.

Každá vlastnost má svoji energii, a přesto, že jsme ji zatlačily a popřely, energie této vlastnosti stále existuje a čím víc ji vytlačujeme, tím více má tendenci stoupat opět na povrch, aby byla rozpoznána.

 

ANO, to je to nepříjemné napětí, ten tlak, ten temný pocit v nás.

A my, místo, abychom mu dali průchod, snažíme se ho zatlačit zpět, popřít ho, protože víme, a opakovaně jsme také zažili, že s touto vlastností nebudu přijat.

Zdá se to jako začarovaný kruh, že.

Cítíme, že projevit tuto vlastnost, není bezpečné.

Jak už ale tušíte, do nekonečna to nejde.

JE TO VYČERPÁVAJÍCÍ.

S odvahou do toho

Chce to SEBRAT ODVAHU a jednoduše OTEVŘÍT SE POZNÁNÍ a nechat tuto energii plynout.
Je to strašidelné, ano, je. Je to jako v pohádkách. Musíte projít přes ten temný les. Abyste našli princeznu.

DOKUD TO NEUDĚLÁME, MÁME TENDENCI
Tento potlačený pocit PROMÍTAT do druhých lidí a ukazovat prstem

ona/ on je tak nezodpovědná
ona je tak protivná
ona je zlá
ona je sobecká
ona je nechápavá
ona je necitlivá
….. dosaďte si sami, co na druhých nemáte rádi

Kolik takových ONA JE… ON JE okolo sebe denně vidíme?

Dokud tomuto principu neporozumíme, pak vidíme neustále CHYBU a neustále ji vidíme JEN V DRUHÝCH.

A ona to přitom není ani chyba a ani není v lidech okolo nás.

Jak to?

Je to proto, že u druhých vidíme jen to, co známe, jinak bychom to neviděli.

Takový jednoduchý příklad:
Víme, co znamená tlustý (každý to ale vnímáme jinak)
A tak u druhého vidíme tloušťku, zatímco u sebe si říkáme, no ještě to je dobrý. A přitom můžeme vypadat úplně stejně jako ten druhý, jen to na sobě nevidíme.

A to je přesně TEORIE ZRCADLA:

  1. vytváří odraz
  2. odraz, toho, co stojí před zrcadlem
  3. odraz nás samotných

JEDNODUŠE, ABYCHOM SE VIDĚLI, MUSÍME SE DO TOHO ZRCADLA PODÍVAT.

Napadá mě, že možná právě proto jsou naše  oči namířené dopředu, a nejdou zklopit dolů a zamířit na sebe.

STÍN ALE NENÍ VŽDY JEN ŠPATNÝ

Mnohdy v lidech okolo nás vidíme i to krásné. Že nás to přitahuje?
Ano, protože v tuto chvíli se potkávají dvě stejné energie.

Dvě stejné vlastnosti.
TO KRÁSNÉ MÁME V SOBĚ TAKÉ A PŘITOM TO NEVIDÍME.

Lidé okolo nás JSME MY.

Hm, to se mi nelíbí…
Copak jsem stejná jako ten můj protivný soused?

Já tomu rozumím, ani mně se to kdysi nelíbilo.
Ale přiznejme si, pokud si nepřipustíme, že i já jsem protivná /v určité míře, nebo v určité oblasti/ bude nám ten soused lézt denně na nervy.
Když ale najdeme v sobě tuto vlastnost a připustíme si.
Hmm, no tak trochu možná protivná někdy jsem. Někdy víc, no někdy docela dost.

Stane se doslova zázrak.
Ten protivný soused začne být docela přijatelný. Dokonce s ním za čas prohodíte i pár slov. A začnete si říkat: On není zas tak nemožnej, jak jsem si myslela.

Změnil se soused?
Nezměnil. Jen vám už nemusí ukazovat, co v sobě tak děsivě potlačujete.

MOHLA BYCH UVÉST DESÍTKY SVÝCH OSOBNÍCH ZKUŠENOSTÍ A UKÁZAT VÁM, ŽE SKRZE TUTO TEORII MŮŽETE RAKETOVĚ A ZCELA ZDARMA RŮST TEMPEM, O KTERÉM SE VÁM ANI NEZDÁLO.

Naše potlačené, popřené já, nám denně promítají naše vlastní děti a sdělují nám.

Tohle jsi v sobě uzavřela, nemohla jsi to projevit. Tak to dělám za tebe, aby sis toho konečně všimla.

A teď, co s tím?

Jak mohu u svého dítěte přijmout vztek, když mě to vytáčí, děsí, nebo dokonce rozčiluje?

ANO, HÁDÁTE SPRÁVNĚ, NEMOHU.

Nejprve musím pracovat na tom, abych SVŮJ VLASTNÍ „uzavřený“ VZTEK V SOBĚ UVIDĚLA, ucítila, nechala ho v sobě projevit a ještě ho s láskou objala a řekla mu:

Prima, tak jo, jsi mojí součástí, objímám tě. Můžeš tu zůstat nebo můžeš jít, už vím, že tu jsi.

KDYŽ NEGATIVNÍ VLASTNOSTI OTEVŘETE DVEŘE DOKOŘÁN, zprvu to může vypadat dost děsivě, ale když ji přestanete držet pod pokličkou, víte co se stane?

UVOLNÍ SE
A když se uvolní, je vám lépe a v tu chvíli se ve vás vytvoří místo pro něco nového. Uzdraví se ve vás kus vaší bolesti a vy budete volnější a svobodnější.

Tím novým ve vás je LÁSKA.

CELISTVOST ZAHRNUJE VŠE – to temné i to jasné, nejsou to protiklady. Tvoří celek, to je my lidé je jako protiklady vnímáme.

A právě proto MÁ SMYSL ZAMĚŘIT POZORNOST NA SEBE a ne na dítě, nebo lidi okolo sebe. Zcela zbytečně vyčerpáváte energii, a váš boj o to, změnit druhé se stává nekonečný.

Už jste někdy zkoušeli přestavovat cizí dům?
Já ano, a je to pěkná dřina.
Je mnohem jednodušší zpevnit základy toho svého.
A děti nám v tom úžasně pomáhají.

Skrze tebe poznám sebe.
Ta cesta ale trvá roky. Není to za den nebo dva hotové.
Ta cesta se jmenuje život.
Vykročte.
K sobě.

Martina
Můžete i s mojí pomocí.
Meditaci Laskavá komunikace, která vás podpoří v upřímnosti k sobě samé, si můžete stáhnout zcela zdarma zde.

Jsem klinická logopedka, maminka tří dětí a nadšená propagátorka online logopedie. Se svoji rodinou zažívám již několik let život v zahraničí. Z mých tří dětí se plynule staly mluvčí dvou jazyků a já s nadšením sleduji jejich vývoj. Stejně tak s nadšením objevuji možnosti online světa a propojuji je s logopedií. Poskytuji online logopedickou péči. Jsem zakladatelkou e-shopu Logopedie s úsměvem, kde nabízím autorské logopedické obrázkové karty a pracovní sešity pro snadnější úpravu výslovnosti. Více informací se dozvíte zde. >>

E-shop Logopedie s úsměvem ZDE >>>

Obrázkové kartičky a pracovní sešity na logopedii, které děti milují a u kterých s chutí povídají zde.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů