Rytmizace je schopnost vnímat a reprodukovat rytmus. Ten se nachází všude kolem nás – ať už se jedná o rytmus hudby, slov nebo přírody. Rytmus nám pomáhá orientovat se, dodává nám řád, přináší nám libé pocity, harmonizuje nás. Je nám v něm zkrátka dobře.
Když zaslechnete nějaký cizí jazyk, jehož slovům nerozumíte, rytmus a melodie budou to jediné, co budete schopni rozeznat. Úplně stejně to mají miminka – rytmus je první jazykový rys, se kterým se setkávají, a to už u maminky v bříšku. Výzkumy potvrdily, že již čtyřdenní novorozenec dokáže rozpoznat mateřský jazyk na základě rytmu. Něco málo o tom píši v článku o dětské řeči, tzv. baby talku.
Na základě rytmu a melodie řeči děti rozpoznávají jazyk. Rytmus je vstupní bránou ke každému jazyku a v případě, že má dítě rytmické vnímání porušené, má potíže s uchopením jazyka, a to v mluvené i psané podobě.
Je to právě rytmus, který s většinou dětí procvičuji jako první. U dětí s četnou vadou výslovnosti lze téměř s jistotou říct, že budou mít potíže ve sluchovém rozlišování a rytmickém cítění.
Zjišťuji především, jak umějí vytleskat jedno-, dvou- i více slabičná slova po slabikách. Dále zda rozlišují dlouhý a krátký tón a jak umí napodobit řadu různě dlouhých tónů jdoucích za sebou. Stejně tak mě zajímá, zda jsou schopny si řadu tří a více tónů zapamatovat.
Proč je to důležité?
Nejen mluvená řeč, ale i každé slovo má rytmus. Krátkou slabiku obvykle vyznačujeme tečkou, dlouhou slabiku čárkou. V případě, že dítě nerozliší délku tónu, bude mít následně problém rozlišit délku samohlásek ve slovech. Pokud dítě rozliší a dokáže napodobit rytmus, pak nebude mít problém poznat, že první Á ve slově MÁ-MA se píše s čárkou. Jakmile dítě zjistí, že takové pravidlo v řeči existuje, naučí se psát čárky automaticky.
Pokud však máte doma prvňáčka, který ne a ne si zapamatovat, kde má ve slově napsat čárku, můžete s ním zkusit např. tato cvičení.
Ještě předtím, než se pustíme do her na vnímání rytmu je potřeba, aby dítě umělo slova rozdělit na slabiky. To nacvičíme nejlépe tak, že dítě na každou slabiku tleskne. Poté ho učíme počítat, kolikrát tlesklo. Návodné video najdete zde.
K nácviku této činnosti jsme pro vás na našem e-shopu připravili pracovní listy, které si můžete stáhnout ZDARMA! Stáhnout si je můžete ZDE.
Pokud dítě dokáže vytleskat slovo po slabikách, zkoušíme s ním hru na zopakování řady kombinace krátkých a dlouhých slabik, které tvoří různé rytmické celky. Video najdete zde.
K vizualizaci dlouhé a krátké slabiky používám v kurzu S Jonášem do školy tento pracovní list rybičky.
TEPRVE POTÉ SE PUSTÍME DO NÁCVIKU JEDNOTLIVÝCH HER.
Pomůcky: Karty rytmické řady, nástroj, který umí hrát krátký i dlouhý tón (flétna, pianko, píšťalka, frkačka)
Postup: Vybereme nejprve karty se dvěma tóny. Rytmus dítěti předvedeme a poté ho požádáme, aby ho zopakovalo. Když už dítě rytmus umí, hraje ho samostatně. Rytmus hrajeme buď na hudební nástroj nebo ho napodobujeme pomocí slabik, např. tu, tú.
Tečka na kartách značí krátký tón a čárka dlouhý tón. Jakmile dítě zvládne rytmus o dvou tónech, pokročíme na tři a čtyři tóny. Později můžeme sestavovat různé rytmické řady třeba o deseti a více tónech.
Návodné video najdete zde.
Ve chvíli, kdy už dítě umí tímto způsobem rytmus napodobit, učíme ho naopak rytmus pomocí stejných symbolů zapisovat. Jakmile celý proces cvičení dobře zvládá, přejdeme k rytmu slov. Slovo MÁ-MA tedy zapíšeme jako – ·. Délku samohlásek výrazně prodlužujeme, aby ji dítě dobře slyšelo. Můžeme buď slova vymýšlet nebo si můžeme vzít opět sadu obrázků.
Když dítě zvládá i toto cvičení, můžeme úkol ještě více ztížit. Necháme ho přiřazovat správná slova k danému rytmu. Předtím však dítě již musí umět v duchu rytmus slova určit. Zvolíme si např. dva nebo tři rytmy a dáme dítěti sadu obrázků. Jeho úkolem je přiřadit obrázek ke správnému rytmu. Ukázka je z pracovního sešitu kurzu S Jonášem do školy – 3. lekce sluchové rozlišování.
Poslední a nejobtížnější cvičení je nechat dítě vymýšlet slova na předem daný rytmus. Takové cvičení však zvládnou až školní děti.
Rytmizovaná řeč provází dítě od samého narození. Rodiče na dítě mluví výrazně melodičtěji než je přirozené. V kontaktu s dítětem užívají říkadla, písničky, rytmizované pohádky a verše. Rytmizovaná řeč usnadňuje dítěti odlišení jednotlivých prvků (hlásek) ve slově. Pokud vyslovíme např. koloběžka dohromady, dítě má šanci zachytit jen pár výraznějších hlásek, spíše souhlásek, samohlásky jsou ve slově schované.
Pokud však dítěti slovo KO-LO-BEŽ-KA řekneme po slabikách, zpomalíme tím tempo řeči, čímž usnadníme porozumění a zvýrazníme více hlásek ve slově. Zpřístupníme dítěti zřetelněji také samohlásky. Děti se pak přirozeně učí lépe vnímat, resp. slyšet, strukturu jednotlivých slov. Mají také lepší příležitost napodobit výslovnost.
Na logopedii se tedy mimo jiné věnujeme nácviku rytmizace slov. Ve věku čtyř a půl až pěti let to obvykle děláme proto, abychom učili dítě cíleně vnímat, tedy slyšet, všechny části slov. V tomto věku již také pracujeme s pojmem slabika. Spojení tlesknutí s určením počtu slabik není z hlediska logopedie významné, dítě to však učí vnímat obsah čísla, což mu pomůže v rozvoji matematických dovedností. Jak nacvičovat rytmizaci slov se můžete podívat na tomto videu, které je součástí kurzu pro předškoláky S Jonášem do školy.
Pokud by vás zajímalo, jak nacvičovat rytmizaci u malých dětí, podívejte se na článek mojí kolegyně, klinické logopedky Barbory Lichorobiec zde.