Dvojjazyčné české dítě v české škole

Aneb jazykové dovednosti českého dvojjazyčného dítěte žijícího dlouhodobě v zahraničí. Tento článek píši pro všechny děti, které se vrací nebo se budou vracet z dlouhodobého pobytu v zahraničí. Píši ho také pro všechny učitele, kterým se tyto děti dostanou do péče. Píši i pro rodiče dětí, které jsou těmi, kteří musí v celém tom složitém procesu obstát. Být dítěti oporou a mnohdy hájit jeho zájmy a znalosti. Vyprávět o něčem, co je pro učitele, který se s dvojjazyčností dosud nesetkal, španělská vesnice. Vím, že rodiče těžko hledají slova. Obtížně se jim popisuje, v čem přesně jejich dítě potřebuje pomoc a podporu. A přesně z tohoto důvodu tento článek vznikl. Vznikl jako pomoc jednomu dítěti, které přišlo skrze svoji dvojjazyčnost obohatit ten náš český svět. V posledních třech letech jsme získaly zkušenost s více než padesáti dětmi, které jsou dvojjazyčné a žijí spolu se svými rodinami po celém světě.  A všímáme si, jaký vztah mají oslabené jazykové dovednosti v českém jazyce ke školní úspěšnosti dítěte po návratu do Čech. Z níže uvedeného bude patrné, že dítě potřebuje individuální přístup, porozumění, a pochopení ze strany učitele, ale také třídního kolektivu, a to především v prvních měsících po nástupu do školy. Tato podpora však může být potřebná i po dobu několika následujících let. Dítě vyžaduje individuální jazykovou, sociální, i emoční podporu, aby co nejdříve dosáhlo plných jazykových dovedností, pocitu sebevědomí, úspěchu,  což mu umožní nejen přijmout plnohodnotné vzdělávání, na které má jako žák české školy plné právo. Ale především mu pomůže rozvinout jeho veškerý životní potenciál.  Dvojjazyčné dítě, stejně jako každé jiné dítě je pro naši společnost velkým darem. Oceňme prosím jeho hodnotu i přesto, že na první pohled se může zdát ne-dokonalým. A nyní se podívejme na to, co lze očekávat u dvojjazyčného dítěte, které dlouhodobě žije v zahraničí,  po návratu do Čech. A do jaké míry i hloubky dvojjazyčnost prostupuje. Dříve než se začtete, je potřeba zmínit ještě jednu informaci. Níže uvedené informace nemusí odpovídat všem dětem. Dvojjazyčnost je jedinečná. A obraz, který dvojjazyčné dítě stvoří, bude u každého trochu jiný.

Pracujeme denně s dětmi, které žijí ve dvou světech i ve dvou jazycích. Po celém světě. Jako terapeutky si všímáme, že při dlouhodobém (několikaletém) pobytu dítěte v zahraničí se v jeho českém jazyce a mluvním projevu může projevit:

• Chudší slovní zásoba

  Rozsah slovní zásoby je výrazně menší v českém jazyce než by odpovídalo chronologickému věku dítěte. Dítě také zná obvykle pouze základní význam slova. Například při učení se vyjmenovaným slovům má dítě potíže odvodit si příbuzné slovo.  Toto slovo ve slovníku dítěte často schází. A jelikož s ním dítě má menší zkušenost, velmi těžko vnímá mezi dvěma slovy podobnost, která vychází ze stejného kořene obou slov. Stejně tak je snížené porozumění i obsahu slova. Obzvláště slova, která se od kořene odvozují různými příponami a předponami jsou pro dvojjazyčné děti velmi náročná. (například zalít, nalít, přilít, vylít, polít apod.) Zhoršené porozmění  následně zhoršuje také možnost dané slovo adekvátně použít v mluvním projevu. 

• Horší výbavnost českých pojmů

  Mozek dvojjazyčného dítěte pracuje ve dvou jazykových systémech. A vždy upřednostňuje silnější jazyk. A proto u méně frekventovaných slov dítě jako první použije cizí slovo a teprve následně se mu vybaví jeho ekvivalent v českém jazyce. Ten si však dítě nemusí ani spontánně  vybavit. A to i přesto, že v jeho pasivním slovníku existuje. Dítě potřebuje neustálou podporu mluvního projevu ze strany dospělého, stejně jako korekci. Při pojmenování a výbavnosti slov je zřejmá časová prodleva, která však není daná neznalostí ale tím, že dané slovo není ve slovníku dítěte dostatečně aktivizované, a tudíž mu dá větší práci ho vyhledat.  V tuto chvíli je však patrná snaha dítěte slovo vyhledat a použít. A na dítěti je pozorovatelné soustředění a vnitřní úsilí uspět. Obvykle pomůže dát dítěti více času a být trpělivý. Pro snadnější vybavení slova pomáhá také nápověda první slabikou. Např.ba – baterka.

• Snížený jazykový cit

  Vzhledem k tomu, že cizí jazyk má odlišná gramatická pravidla, dvojjazyčné dítě obvykle tato pravidla uplatňuje také v minoritním jazyce (tedy českém jazyce). Jde o mentální proces na pozadí mluvního projevu bez vědomé kontroly dítěte. Ve vztahu například k anglickému jazyku (který není flexivní) bývají přítomny potíže ve skloňování a časování. Dítě tvoří chybné pádové tvary, koncovky, chybně tvoří množné číslo, odlišně používá předložky, spojky a další slovní druhy. 

• Narušený slovosled

  V projevu dítěte je také zřejmé chybné řazení slov ve větě, které se v některých frázích opírá o gramatická pravidla cizího jazyka. Tato skutečnost je při dvojjazyčnosti běžná. Z tohoto důvodu také hůře rozumí gramatickým vazbám a pravidlům, která jsou typická pro český jazyk. Více se doslechnete ve videu, které jsem na toto téma natočila. Najdete ho na youtube pod tímto odkazem zde. 

• Oslabené rytmické dovednosti

  Kvůli tomu, že dítě žije dlouhodobě v cizím prostředí, je pro něho dominantní cizí jazyk. Rytmické cítění, melodie, i přízvuk, vychází z majoritního (např. anglického) jazyka. Tyto cizí rytmické prvky se pak odráží v mluvním projevu v českém jazyce. Český jazyk dítěte zní tak, jako by tímto jazykem mluvil cizinec, který se učí český jazyk. Míra narušení rytmických dovedností je u dětí individuální. Rytmus je však důležitý pro úspěšné ovládnutí jazyka, a to nejen v jeho mluvené, ale také psané variantě. Ovlivňuje úspěšné osvojení čtení, psaní a podílí se také na porozumění čtenému. A proto jeho oslabení má výrazný vliv na školní úspěšnost dítěte a ovlivňuje ho v celém školním procesu. Více se doslechnete ve videu zde.

• Zhoršené porozumění

  Je nutné si uvědomit, že míra jazykového kontaktu dítěte v českém jazyce byla v době pobytu rodiny v zahraničí vzhledem k minimálnímu počtu mluvčích českého jazyka v okolí dítěte omezená. A proto je aktivní mluvní projev dítěte oslaben. Mnohem více je však zasaženo porozumění dítěte. A to nejen porouzmění méně známým a méně frekventovaným výrazům. Zhoršené porozumění je patrné u slov, vět, ale i delšího vyprávění. Dítě se tak při výuce ztrácí. Získává kusé a často nesouvisející informace z nichž obtížně chápe požadavky učitele, ale i učební látku. Opírá se o nedostatečnou informaci a následně vzhledem k tomuto faktu selhává ve svém výkonu. 

• Snížené sluchové rozlišení hlásek, snížená sluchová pozornost a zpracování mluveného slova

  V případě, že se hláskový systém obou jazyků nepřekrývá, pak mají dvojjazyčné děti potíže s uchopením, ale také rozlišením vybraných hlásek, které jsou v minoritním českém jazyce odlišné. V případě angličtiny mezi ně patří dlouhé samohlásky Á, É, Í, Ó, Ú, měkké hlásky Ď, Ť, Ň a L, R, Ř. Potíže se zpracováním hlásek českého jazyka se odrazí v písemném projevu dítěte. Obzvlášť při psaní diktátu nebo zápisků. Dítě také není zvyklé několik hodin denně v kuse poslouchat český jazyk, přijímat informace v tomto jazyce, zpracovávat je. Dítě musí vynakládat mnohem větší úsilí a to nepříznivě působí na fyzický i psychický stav dítěte. Dítě může ztrácet pozornost. Být zvýšeně unavené, podrážděné. Tato skutečnost se nemusí projevit přímo ve škole. Zcela určitě ji však zaznamenají rodiče dítěte po příchodu domů. Některé děti přemíru napěti uvolní křikem, vztekem, zvýšenou aktivitou, jiné naopak upadají a ztrácejí energii, a chuť cokoli dělat. Není tedy žádoucí dítě zatěžovat přehnanou domácí přípravou. Pro představu si můžeme situaci dítěte porovnat s naší vlastní zkušeností sledování šesti hodinového filmu v angličtině. A následně si uvědomit naše fyzické prožívání, míru únavy, schopnost porozumění, postihnutí detailu i schopnosti vytěžit z filmu patřičné množství informací. Bezpochyby zjistíme, že jsme unaveni, napjatí, nervózní z úniku informací, zaznamenáme pravidelnou ztrátu motivace střídající se se zvýšeným úsilím i touhou držet krok. Doplněné o pravidelný pocit, že to jednoduše “nezvládáme”. A přesně tak se cítí dítě, které má sníženou znalost jazyka. 

• Chybná výslovnost

  U dvojjazyčných dětí pozorujeme pozdější vyzrávání výslovnosti. Úprava správné výslovnosti probíhá ještě na prvním stupni základní školy.

• Potíže se čtením

  Dítě není vzděláváno v českém jazyce, výuka čtení a psaní probíhá v zahraničí obvykle v domácím prostředí a neodpovídá hodinám, které české dítě věnuje nácviku čtení. Je nutné si uvědomit, že dítě se učí číst ve dvou jazycích. Výuka čtení i českého jazyka je pouze v rukách rodiče, který často není pedagog. A je tedy velmi žádoucí jeho úsilí ocenit a porozumět také faktu, že jeho výukové možnosti jsou značně omezené. Pro úspěšný nácvik čtení, plynulost čtení, ale i porozumění čtenému je navíc již několikrát zmíněná nezbytná výborná znalost českého jazyka v plném rozsahu a hloubce. Z výše uvedeného je patrné, že u dvojjazyčných dětí jsou jazykové dovednosti v českém jazyce oslabené, a odrážejí se také v kvalitě čtení. 

• Zhoršené porozumění čtenému

  Ze čtenářského projevu dítěte nelze odvozovat jeho schopnost čtenému textu porozumět. V textu jsou obsaženy složité gramatické vazby. Řazení větných členů je pro dítě méně známé a proto z čteného textu nedokáže vytěžit potřebné porozumění. Opět si lze zkušenost dítěte prožít na vlastní kůži. Kdy zhodnotíme naši dovednost vytěžit dostatek informací ze čteného např. anglického článku. Z tohoto důvodu se po určitou dobu, dokud se jazykové dovednosti dítěte nezlepší, nelze spoléhat na to, že ve výuce bude plnit pokyny, nebo rozumět zadání, které je uvedené např. u slovní úlohy v matematice. Je vždy nutné ověřit, že dítě zadání rozumí. Vysvětlit mu detaily. Jeho neúspěch v daném úkolu pak může být zcela zbytečně zaviněn pouze tím, že neví, nerozumí tomu, co má dělat. 

• Oslabený aktivní mluvní projev, sdílení prožitků, formulování žádostí a potřeb

  Dítě samo obvykle cítí, že jeho mluvní projev je oslabený, a proto má také potíže zformulovat to, co potřebuje. Je ostýchavé a chybí mu mluvní pohotovost. Je to přirozené. Opět si prožijme naši vlastní zkušenost při pobytu v zahraničí, kdy máme například zjistit, jak se dostaneme z bodu A do bodu B. Požádat si o pomoc může být pro toto dítě obtížné. A sdělit, že například danému zadání nerozumí, zformulovat přesně i důvod, proč tomu tak je, je pro dítě jazykově hůře vybavené, zatěžující a frustrující. Dítě potřebuje individuální podporu učitele, pochopení a porozumění. Nabídnutí pomoci, přívětivé jednání, A je potřeba k němu přistupovat jako k žákovi s poruchou porozumění. 

• Vedení rozhovorů, hra a sociální kontakt s vrstevníky

  V neposlední řadě nelze opomenout, že kvalitní jazykové dovednosti se podílí na úspěchu dítěte ve škole, ale také na jeho pozici ve skupině a míře jeho sociálního kontaktu, který vede k formování zdravých vztahů s vrstevníky, utváření jeho sebehodnoty i sebevědomí. Z tohoto důvodu dítě potřebuje podpořit a současně také třídní kolektiv dítěte by měl být seznámen s potřebami a potížemi daného žáka. Přítomnost dvojjazyčného dítěte je bezpochyby pro daný kolektiv dětí obohacující zkušeností. 

• Oslabený výkon v dalších předmětech

  Je nutné podotknout, že učební proces dítěte se ve všech předmětech opírá o řeč, ale i  o čtení a psaní. A tudíž dítě s nedostatečnou znalostí jazyka bude mít potíže s osvojením si učební látky i v ostatních předmětech. Dvojjazyčné dítě nejprve potřebuje rozšířit slovní zásobu, aby se zlepšilo jeho porozumění obsahu sdělení. Děti samozřejmě znají učební látku v majoritním jazyce a například výrazy jako je kmen, kořeny, koruna i květ ovládají. V českém jazyce však pro tato slova mohou scházet ekvivalenty. Jelikož tyto odborné výrazy si dítě osvojuje  až v průběhu školního vzdělávacího procesu v českém jazyce. Nedostatečná slovní zásoba ovlivní přijímání informací ve všech předmětech, v matematice, historii nebo v přírodních vědách. Nelze tedy dítě v jednotlivých předmětech hodnotit jako neúspěšné na základě jeho nedostatečných jazykových schopností.

Prosím tedy o zohlednění všech výše zmíněných faktů při práci s dítětem. Nalezení laskavého přístupu, pochopení a respektu ke specifickým potřebám dítěte.  K tématu dvojjazyčnosti jsem také natočila mini seriál. Jednotlivé díly můžete shlédnout zde.